Velkomeziříčští diváci přivítali režisérku Beatu Parkanovou s jejím debutem Chvilky

Zaplněný sál velkomeziříčského kina přivítal minulou neděli v podvečer mladou režisérku a scénáristku Beatu Parkanovou na projekci její prvotiny Chvilky.

Po promítání cca hodinu a půl dlouhého snímku, jež je částečnou autobiografií autorky, se konala beseda s diváky. Mezi nimi byl přítomen také režisérčin tatínek Zdeněk Parkan, a do našeho města ji doprovodil i ten filmový otec, Martin Finger.
Spolu pak odpovídali na dotazy diváků, které směřovaly zejména k filmu, jehož podstatná část se natáčela právě ve Velkém Meziříčí a okolí, například v Zadním Zhořci, kde má režisérka chalupu, či v přírodě na Dědkovské hoře, ale také v areálu firmy nkt, dříve Kabla či v domově pro seniory v Čechových sadech.
Tam se točila scéna, kdy hlavní hrdinka Anežka – v podání herečky Jenovéfy Bokové – doprovází svoji babičku paní Vojířovou – v podání Jaroslavy Pokorné – na návštěvu dědečka, pana Vojíře, jehož ztvárnil herec Ladislav Trojan. Na předpremiéru v Jihlavě přišla maminka Beaty a její bratr s manželkou, otec Zdeněk viděl film v Meziříčí a na babičku zhlédnutí teprve čeká, jak prozradila sama režisérka na besedě. Ta naše město důvěrně zná, vyrůstala v něm, má zde pořád rodinu, spolužáky i přátele. Ti ji přišli podpořit jak do Jihlavy, tak do zdejšího kina.
Někteří se během scén pobavili, protože jim připomněly zážitky ze svých životů, a jiným se dle jejich slov zdál film příliš smutný. „Mě se nejvíc líbila babička a otec."
„Taková normální klasika asi ze všech rodin, kdy to myslí rodiče a prarodiče s dětmi dobře, jenomže jim připadá, že děsně prudí," okomentoval snímek jeden z diváků.
Stejně tak padl dotaz i na samotný závěr. „No, závěr, chtěla jsem ho nechat záměrně otevřený, ať si ho každý vysvětlí po svém. A chtěla jsem, aby tam byla ta naděje," míní Beata Parkanová, která už připravuje svůj další film s názvem Slovo. Do hlavní role obsadila Martina Fingera.
Některé scény s ním už zkoušela nanečisto, jezdí na obhlídky a také ji čeká opět kolečko shánění peněz, jak B. Parkanová podotkla. Na dotaz z publika, zda požádá o finance také velkomeziříčské zastupitelstvo, řekla, že nikoliv.
Na arogantní chování některých zástupců našeho města v čele s tehdejším starostou Necidem, který jí dle jejích slov podporu přislíbil, patrně nezapomene. Zdejší politici před rokem její požadavek, i ten snížený, zamítli. Proto také ve filmu divák neuvidí ani jednu ceduli s nápisem Velké Meziříčí.
Text a foto: Iva Horká