Místní včelaři mají novou korouhev. Na Vysočině ojedinělou
Včelařskou korouhví se pyšní jen málo spolků v republice, natož pak na Vysočině. Včelaři z regionu Velkomeziříčska svoji novou korouhev požehnali minulou neděli, a stali se tak jedním z mála spolků, který takový prapor či vlajku – laicky řečeno – vlastní.
Slavnostního aktu, který se odehrával v kostele svatého Mikuláše ve Velkém Meziříčí na nedělní mši svaté, se zúčastnili jak samotní včelaři, jejich příznivci, tak kupříkladu i starosta města Velké Meziříčí a další hosté. Novou korouhev požehnal velkomeziříčský kaplan Karel Adamec a promluvil o ní současný předseda spolku Jiří Oulehla.
„Korouhev má na lícové straně obraz svatého Ambrože, patrona včelařů, na rubu znak Velkého Meziříčí a dalších čtyř větších spádových obcí regionu – Měřína, Netína, Radostína nad Oslavou a Křižanova.
Vzhledem k tomu, že ve spolku jsou včelaři téměř z 50 obcí, více znaků se na jednu stranu umístit nedalo," vysvětlil předseda. Ten funkci od loňské výroční schůze převzal po nedávno zemřelém Aloisi Hájkovi z Měřína.
Svatý Ambrož je všeobecně považován za patrona včelařů. Ve čtvrtém století byl biskupem v Miláně. Byl to člověk neobyčejně vzdělaný, dobrodinec a obhájce církve. Traduje se o něm legenda, že když jako malé dítě spal s otevřenými ústy, přiletěl včelí roj, sedl mu na obličej a krmil ho medem. Je to symbol jeho píle, výmluvnosti a sladkosti jeho řeči. „Vzhledem k tomu, jaké problémy musí dnešní včelaři řešit, je povzbuzující mít takového ochránce vedle sebe," zaznělo také během žehnání.
„Na letošní výroční členské schůzi si spolek odsouhlasil pořízení nové včelařské korouhve, která by se tak stala viditelným symbolem našeho spolku," uvedl Jiří Oulehla, „tato korouhev pak prezentuje na různých včelařských setkáních a oslavách i daný region a je samozřejmostí u většiny spolků v sousedních zemích např. v Polsku, Rakousku a Slovinsku."
Podle předsedových slov byla pro vlastní realizaci vybrána rodinná firma Velebný a Fam z Ústí nad Orlicí. Návrh korouhve vzešel z řad výboru spolku, po projednáních a drobných úpravách byla korouhev dokončena a předána 2. listopadu letošního roku. Veřejnosti byla pak představena v neděli 9. prosince v již zmíněném kostele svatého Mikuláše v Meziříčí.
Po slavnostním žehnání následovalo odpolední společné posezení členů spolku, kteří připojují poděkování organizátorům, hostům, vedení Města Velké Meziříčí a všem ostatním účastníkům, za důstojné prožití slavnostního dne.
Historie a současnost včelařského spolku ve Velkém Meziříčí
Novodobá historie organizovaného včelařství na Velkomeziříčsku začíná rokem 1903, kdy proběhla ustavující valná hromada a byl oficiálně založen „Včelařský spolek pro Velké Meziříčí a okolí". V jedenáctičlenném spolku nalezneme – ostatně jako u všech dalších včelařských spolků v tehdejším Rakousko-Uhersku – většinou místní intelektuály, učitele, faráře, správní úředníky a vzdělané rolníky. Uvážíme-li, že vůbec první spolek v nynější České republice byl v Čechách založen na Žatecku v roce 1852, na Moravě pak v Brně v roce 1854, zdá se být rok 1903 poměrně pozdě. „Když to však porovnáme s okolím, tak špatné to není," míní předseda velkomeziříčského spolku.
Od doby prvního předsedy spolku, Jana Konečného, faráře na Rudě, se na tomto postu vystřídalo postupně dosud 11 předsedů a 7 jednatelů, z nichž raritou byl Jaroslav Mejzlík, řídící učitel z Horních Heřmanic, který vykonával funkci jednatele od roku 1923 do roku 1960.
Počet členů spolku kolísal od svého založení od stavu 56 členů v roce 1924 až po neskutečných 595 v roce 1945. V ten samý rok spolek dohromady choval i největší počet včelstev, a to 3 900.
V současnosti se drží setrvalý stav kolem 300 členů a 3 000 včelstev.
Připravila: Iva Horká
