Před 120 lety se narodil Antonín Jelínek, rodák, majitel koželužny a starosta Velkého Meziříčí

V loňském roce jsme si připomněli 120. výročí narození Antonína Jelínka, rodáka, majitele koželužny a starosty Velkého Meziříčí. Zemřel v lednu před 38 lety.

Antonín Jelínek (12. 5. 1897 Velké Meziříčí – 2. 1. 1980 Irsko)

Narodil se v domě čp. 13 na Náměstí, kde jeho děd Antonín i otec Karel provozovali koželužskou výrobu. Po studiu obchodní akademie v Praze nastoupil v roce 1915 do koželužny svého otce. Pak byl povolán na vojnu a po návratu v roce 1918 (bylo mu 21 let) musel převzít řízení firmy místo nemocného otce. Podařilo se mu udržet prosperitu i v době hospodářské krize.
Po vzniku Československa ztratila firma odbytiště v Maďarsku a Polsku. Výroba byla reorganizována a vyráběly se barevné chromové usně na dámskou obuv, černé a barevné hovězí boxy, usně na sportovní obuv a cvičky. Týdně se zpracovaly asi 3 vagony kůží. Specialitou zůstalo zpracování koňských kůží, které firma vyvážela pod značkou Jaskid. Kromě vlastní koželužny zde byla i dílna konfekce, pro brněnskou Zbrojovku vyráběli kulometné a puškové řemeny, ale šili též sportovní předměty jako aktovky, kabelky a postroje.
Antonín Jelínek podporoval i volnočasové aktivity svých zaměstnanců. Zřídil pro ně sportovní jednotu JAS (Jelínek a syn), které roku 1927 věnoval pozemky pro vybudování hřiště. Byl zde i odbor hokeje, lyžování, ženský odbor házené, šachový odbor a odbor stolního tenisu.
Stejně jako jeho otec, i Antonín se zapojil do činnosti hasičského sboru, a hlavně do politického života města. V letech 1938-1941 byl prvním náměstkem starosty, od listopadu 1941 do května 1945 stál v čele města jako starosta. V květnovém povstání 1945 dal svoji funkci k dispozici národnímu výboru, ale účastnil se vyjednávání s německou posádkou. Na rozdíl od dalších účastníků povstání nebyl popraven, protože pro Němce zřejmě stále představoval oficiálního zástupce města. Po válce byl kvůli tomu obviněn z kolaborace, ta mu však nebyla prokázána.
V únoru 1948 byla v jeho nepřítomnosti továrna znárodněna a Jelínek už se nevrátil ze zahraniční služební cesty, kde v té době byl. V zahraničí se uplatnil jako koželužský odborník v Indii, Francii, Velké Británii a Irsku.

Domy

čp. 13 Náměstí (Nový Svit)

Původně obytný dům, kde bydlela rodina jeho otce i děda. Zde se Antonín narodil. Ve dvoře postupně vznikla koželužská továrna, která se rozrostla i na pozemky za řekou. Budovy továrny byly zbořeny v roce 2008.

čp. 29 Radnická

Budova radnice, kde působil Antonín Jelínek ve funkci náměstka a starosty. Zde proběhly také květnové události v roce 1945 – povstání, vytvoření Revolučního národního výboru i následné represálie německých složek.

čp. 288 Ostrůvek

Obytný dům, v roce 1923 jej získala Emilie (Lili) Navrátilová, později provdaná za Antonína Jelínka. Bydleli zde až do roku 1948. Návrh úprav budovy vytvořil snad architekt Ernest Wiesner, úpravy však probíhaly až v době 2. světové války, kdy byl tento architekt v exilu.

Obytné domy pro zaměstnance koželužny.

Domy projektoval architekt Ernest Wiesner, postavit je nechal Antonín Jelínek v letech 1947–1949. Stavba byla dokončena až po znárodnění.

Marie Ripperová
Foto: Archiv Muzeum Velké Meziříčí