Můj vlastní projekt je Tomáš Štefka, říká nadějný muzikant z Velkého Meziříčí

Přinášíme slíbený rozhovor se zpěvákem a kytaristou Tomášem Štefkou, který byl pořízen po vystoupení na Funny Fest ve Velkém Meziříčí.

Tady jsi hrál sám s Davidem Nevěčným, který tě doprovázel na bicí. Co se stalo se skupinou MySami?
Jak bych to řekl? Byli jsme vyčerpaní z toho věčnýho tvoření a museli jsme si dát pauzu.

Takže vlastně kvůli časovýmu vypětí a tvůrčímu vyčerpání. Ale oficiálně jsme neskončili. Je to pauza, ne konec. Třeba se k tomu na starý kolena vrátíme.
Proč jste zůstali spolu právě s Davidem?
Hrajeme spolu už léta a jsme strašně spříznění. Dalo by se říct, že už jsme na sebe napojení, takže David přesně ví, kdy chci gradovat, a graduje se mnou. Známe se už od malička.
Takže to je nejspíš ten důvod, proč jsi zůstal s ním, a s nikým dalším z kapely ne...
Není v tom žádný rozhořčení, že bych byl na někoho naštvanej. S Davidem jsme si prostě sedli. To sice se všemi, my jsme obrovský kámoši, ale tvořím s Davidem, protože jako bubeník mi prostě sedí a vyhovuje.
O jedné písničce, co jsi dneska zpíval, jsi řekl, žes ji napsal ve dvanácti. Byla to nadsázka?
To, že jsem ji napsal ve dvanácti? Nebyla. Má strašně sentimentální text, ale my ji hrajeme od doby, co jsem ji napsal.
Jak píšeš písničky? Je to tak, že Tě něco zaujme a Ty to potom rozvedeš, nebo máš třeba i tvůrčí krize?
Tak to bylo zpětně i v MySami, že jsem kolikrát nevěděl, o čem psát. Je to i žánrem, se kterým je to spojovaný. Do rocku musíš hledat něco jinýho, do folku taky, a já jsem v tom „rocku" nebyl, byl to spíš takovej pop-rock, a už jsem byl vyčerpanej, nevěděl jsem, jaký téma by se do toho žánru hodilo. Chtěl jsem prostě vzít voprejskanou kytaru, stoupnout si na pódium, s někým nebo sám, a hrát písničky pro lidi a prostě si to užít. Takže píšu písničky, dá se říct, tak, že mě něco napadne nebo vidím nějaký téma, který mě štve, a popíšu ho. Ale dělám to i tak, že mi na rameno sedne múza, tak zkrátka píšu.
Několikrát ses omlouval, že máš trému. Jsi už míň nervózní, než když jsi s vystupováním začínal?
Dá se říct, že mi vždycky vyschne v krku. Když jde o písničky z vlastní tvorby, je to vždycky tréma, protože chci lidem předat to nejlepší. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne. Ale i tak se snažím předat publiku pozitivní myšlenku, dát mu to nejlepší, co v tu chvíli můžu ze sebe vydat.
Na jakých projektech pracuješ? Řekl jsi, že teď točíš druhý klip...
Já hraju ještě v dalších kapelách. S kamarády objíždíme kulturáky a hrajeme na zábavách. A skrz to ještě dělám vlastní tvorbu, a to je můj projekt. Dřív to byl Tomáš Štefka a MySami, teď je to jen Tomáš Štefka, na tom pracuju teď. Můj vlastní projekt je Tomáš Štefka, dá se říct.
Ještě se vrátím k tomu klipu, který by měl být na začátku září. Jak dlouho se takový klip točí a kolik lidí se na něm podílí?
Podílí se na tom asi devět lidí, když počítám kluky z kapely, lidi od produkce a tak dál, plus herci. Jsou tři natáčecí dny. Mám za sebou jeden, dva mě ještě čekají a už se těším na výsledek.
A kolik to tak stojí?
No, není to nic drahýho jako klipy za miliony, co točí nahoře, v showbyznysu, ale počítám dvanáct patnáct tisíc. Ale dělám brigádu. Cítím z toho tu poctivost vůči sobě, takže jsem rád, že ty prachy jdou tam, kam jdou.
Jak ses k hudbě vlastně dostal? Hrál jsi už odmalička, nebo to byl spíš zvrat, kdy Tě to chytlo?
Zvrat to nebyl, opravdu hraju odmalička, kdy mi děda koupil kytaru. Bylo mi asi sedm. Prostě jsem na ni brnkal, řval doma v pokoji. Pak jsem začal chodit do zušek tady ve Velmezu a v Jihlavě. Řezal jsem do kytary a ruku v ruce s tím začal zpěv, táborákový písničky a tak. Takže jsem začal takhle.
Jak to vidíš s hudbou do budoucna? Zůstane jenom tvým koníčkem, nebo přemýšlíš i o tom, že by ses tím jednou i živil?
O tom přemýšlím, určitě bych se tím chtěl živit, ale poslední dobou se mi nelíbí, jak se to v tom showbyznysu tam nahoře dělá, jak se to tam mele. Je to byznys, není to hudba. Nemluvím o všech, ale jsou tam i lidi, kteří to dělají pro byznys. A já bych právě už jen tím, že bych vystoupil na to pódium, vzal si tu voprejskanou kytaru a začal to dělat postaru, bez čehokoli, prostě já, tady a teď, teďka dělám muziku, lidi poslouchejte mě, bych chtěl jít nahoru a tímhle způsobem bych se chtěl živit. Jinak nechci mluvit do budoucna, jakej bude Tomáš Štefka za pět let, teď mám takovou vizi, že bych chtěl jít tou poctivou cestou.
Text a foto na titulní straně: Nikola Malcová