Obnova hrobky rodiny Kallabovy soutěží

Od 1. března je možné hlasovat v krajské anketě Zlatá jeřabina, kde má Meziříčí svého zástupce v kategorii Péče o kulturní dědictví. Hlasovat pro kulturní počin roku 2020 můžete až do konce března.

Mezi velkou konkurenci dvaceti zdařilých oprav památek za rok 2020 se probojovala obnova historického náhrobku rodiny Kallabovy na hřbitově Moráň.
Kromě něho můžete v soutěži podpořit další počiny, a to z blízkého okolí. Jeden z nich je oprava zámecké kaple v Budišově a druhý rekonstrukce božích muk v Bobrové. Podrobnosti včetně fotek najdete na straně 7.
Vítězové už sedmnáctého ročníku tradiční ankety získají mimo ocenění v podobě jeřabiny i finanční dar.
Hlasovat můžete na webových stránkách Kraje Vysočina.
Pro hlasování je potřebné uvést celé jméno a e­‑mailovou adresu, hlas se započítá až po potvrzení z vašeho e­‑mailu.

Náhrobek rodiny Kallabovy

Velkoryse pojatý náhrobek rodiny Kallabovy, starého soukenického rodu, se nachází v severní části Moráňského hřbitova u ohradní zdi. V tomto prostoru byly pohřbívány významné osobnosti města. Náhrobek pocházející z 2. poloviny 19. století se skládá ze dvou částí, zadní stěny vybudované z cihlového zdiva s bohatě profilovanou omítkou z kufsteinu a samostatně stojícího pískovcového soklu s litinovou sochou ženy objímající kříž, která v pravé ruce drží knihu a ukazováčkem levé ruky ukazuje k nebi.
Náhrobek byl ve zchátralém stavu
Náhrobek nebyl dlouhá léta udržován. V roce 2014, v rámci celkové revitalizace hřbitova, si Město Velké Meziříčí převzalo náhrobek do svého vlastnictví a v roce 2018 nechalo zpracovat restaurátorský průzkum. Na základě konstatování, že náhrobek je v silně narušeném až havarijním stavu a jeho další existence je ohrožena, bylo přistoupeno k obnově.
Obnova byla rozdělena na dvě etapy. V rámci první etapy prošla obnovou v roce 2019 zadní stěna, ve druhé etapě v roce 2020 následovala obnova soklu s plastikou. Renovací náhrobku do původního stavu došlo k jeho plné vzhledové rehabilitaci za použití původních materiálu a postupů.
Opravu prováděl sochař Douša
Smlouvu o dílo uzavřelo město s akademickým sochařem Vlastou Doušou. Ten podle slov tiskové mluvčí města zakázku dostal, neboť se jako jediný z celkového počtu pěti oslovených restaurátorů o práci ucházel.
Připravila: red. ML

Oprava zámecké kaple včetně restaurování oltáře

Kaple sv. Anny nacházející se v západním křídle budišovského zámku byla zřízena po roce 1715 v rámci barokní přestavby pozdně renesančního zámku. Stěny a strop kaple pokrývá iluzivně malovaná architektura, do které je zakomponován cyklus sedmi novozákonních výjevů imitujících závěsné obrazy. Součástí stropní výzdoby je grisaillová malba Boha Otce trůnícího v oblacích a čtyřkřídlý obraz nebeské sféry s andílky. Prostoru kaple dominuje oltář z 1. pol. 18. stol. s mohutnou řezbou Krista na kříži, dvojicí andělů a obrazem svaté Rodiny.
V důsledku dlouhodobého zatékání došlo na přelomu století k havarijnímu narušení stropní trámové konstrukce spojenému s pádem a poškozením nástropního obrazu. Stropní konstrukce byla pouze provizorně zajištěna. Další iniciativa k záchraně kaple a její výzdoby vzešla teprve ze strany současného vlastníka zámku, kterým se v roce 2003 stal Městys Budišov.
V roce 2012 byla realizována oprava střechy a stropu nad kaplí, v jejímž rámci byla bez nutnosti předchozího transferu stropní malířské výzdoby do podkroví vložena dodatečná nosná konstrukce vynášející skladbu narušeného trámového stropu. Na tuto fázi stavební obnovy navázalo v letech 2018–2019 restaurování nástěnné malířské výzdoby interiéru, osazen byl rovněž rekonstruovaný nástropní obraz. Celý proces obnovy byl v následujícím roce završen restaurováním oltáře, kterému byla navrácena původní podoba autorského originálu. K ucelené podobě obnoveného interiéru zámecké kaple přispěla rovněž renovace dřevěné podlahy a celkový výsledný dojem byl umocněn instalací nového osvětlení.
Náklady, na kterých se kromě vlastníka finančně podílely také Ministerstvo kultury ČR a Kraj Vysočina, dosáhly hranice 5 000 000 Kč.
Zdroj: KrÚ Vysočina

Restaurování božích muk v Bobrové, jejichž autorem je patrně Santini

Boží muka, samostatně stojící drobná barokní stavba na okraji obce, byla postavena v roce 1708 pravděpodobně Janem Blažejem Santinim – Aichlem, který v tomto kraji působil.
Drobná sakrální stavba má pevný hranolový socculus, konkávně tvarovanou střední část završenou kamennou stříškou ve tvaru čtyřbokého jehlanu a celou stavbu zakončuje jednoduchý železný kříž.
Obdobné stavby se historický objevují již v 11. století ve Francii jako „svíce mrtvých“ stavěné u hřbitovů. První zprávy o božích mukách v našich zemích se datují do 14. století.
Božím mukám v Bobrové se v minulosti dostalo několik neodborných zásahů, včetně podbetonování stavby a umístění nevhodné plechové stříšky. Vzhledem k neutěšenému stavu této neobvyklé stavby požádal vlastník akademického malíře Tomáše Rossího o obnovu. Při restaurovaní byla zjištěna původní barevnost, která se ukázala vskutku výjimečná a změnila celkový vzhled stavby. Jedná se o skutečně nevšední drobnou památku, která v prostoru působí spíše jako sochařské dílo než jako architektonický prvek krajiny, což potvrzuje i její znovuobjevená původní barevnost.
Restaurátorské práce v roce 2020 podpořil z GP Fondu Vysočiny i Kraj Vysočina.

-kú-