O tasovské tvrzi zvané Hrádek

Před nedávnem jsme zde pojednali o hradu jménem Tassenberg (neboli Tassenberk, Tasnberk, hrad Tasov, Tasův vrch), kteréžto zřícenině se ale už velmi dlouho říká spíše Dub. Nachází se na ostrohu nad záhybem řeky Oslavy, a to cca 1,5 km směrem na jihozápad od městyse Tasov. Nejslavnější osobností z oněch osob zde kdysi žijících byl – českým králem Přemyslem Otakarem Druhým velmi oblíbený! – pan Znata, jenž ale bývá v některých pramenech uváděn také jako Vznata. On a jeho příbuzní jsou označováni jako Tasovci, páni z Tasova. Ti jsou příbuzensky spjati s rodem pánů z Lomnice – totiž z oné u Tišnova –, pročež stejně jako Lomničtí používali coby rodový erb stylizované černé křídlo se sponou. Ocitli se i v příbuzenském vztahu s pány z Meziříčí. Pravda, od lomnického křídlatého symbolu je odvozen rovněž znak našeho města, kde však vidíme pera v jiném provedení a od sebe navzájem více oddělena, respektive jaksi více rozprostřena.

Od původních rodů vznikaly postupem času a během staletí genetickým větvením takzvané rozrody. K odvozeným rodovým větvím moravských Tasovců tak dnes patří například někteří lidé s příjmeními Buďa, Drápela, Horký, Sedláček a Strádal. Jsou většinou zároveň historicky a do jisté míry geneticky spjati nejen i s pány z Lomnice a Meziříčí, ale také s těmi z Mostišť. Od roku 1979 dokonce příležitostně konávají svá rodová setkání; zatím poslední se uskutečnilo 28. září 2019 ve velkém sále Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí a počítalo se jako již páté v pořadí.
Tasovci, odkazovaní k pánům z Lomnice, měli ve svém držení hrady vlastně jakoby hned dva. Tím prvním se již dříve stal onen námi tolik zmiňovaný Tassenberg­‑Dub, nu a oním druhým později bývala opevněná tvrz zvaná Hrádek. Objekt se nachází na východním konci obce Tasov, a sice ve směru k Čikovu a Holubí Zhoři. Zřícenina staré vladycké tvrze je normálně volně přístupná. Jde o chráněnou kulturní památku České republiky. Můžete ji spatřit na částečně zalesněné mírné vyvýšenině, situované na levém břehu místního potoka, jemuž se říká Polomina. Potok není nikterak maličký a přitéká od Jabloňova, když na své pouti míjí les zvaný Komárovy, následně plyne podél tasovské místní části známé pod přízviskem Bosna, no a pak pokračuje dál až pod dotyčné tvrziště. Právě poblíž jeho ruin vtéká do Polominy maličký potůček Zážlebík. Proud ústředního tasovského potoka potom klikatě putuje až k horním partiím Vanečského neboli Dobrovolného stavu. Jde o úsek před vesničkou Vaneč, nad níž se Polomina coby levostranný přítok vlévá do řeky Oslavy.

Pokračování příště. Text: Vladimír Pařil, foto: zdroj internet