Bítešský rodák Martin Roháč – nejhorší z nejhorších

Pokračování z min. čísla
Vždyť v oněch dobách se například i pouhé smilstvo trestalo stětím hlavy či utopením, jak dokládá třeba neblahý osud milenců Vašína a Lídy z Pyšela. – A za vyloupení kostela? Tak za tento zločin tehdy jistého Kryštofa Šplýchala (snad tedy Šplíchala) z Náměště nad Oslavou zahrabali v Bíteši zaživa do země a následně jej probili zahroceným kůlem. Páchat podobné skutky bylo v oněch dobách zkrátka velice riskantní.

Vraťme se ale zpátky k původnímu tématu. Z místa zvaného Na spravedlnosti se potom při dalším týrání lapeného a spoutaného Roháče nesl křik a poté příšerný, nelidský řev, když mu popravčí mistr Johann Martin Neumeister z Brna plus jeho šest pomocníků kleštěmi zaživa trhali ze zmučeného těla celé pruhy masa a rány hned opalovali ohněm, aby jim nešťastník předčasně nevykrvácel. Ještě předtím mu ale na pranýři postupně odsekali všechny články prstů, no a později mu na popravišti po onom odtrhání kusů masa navíc zpřeráželi všechny údy. Nato jej vpletli do tradičního loukoťového kola, kde tento strašný hříšník v děsivých, nepředstavitelných bolestech skonal. Stalo se tak 17. února 1571, přesně deset dní poté, co městský soudní tribunál vynesl právě takovýto rozsudek. Kolo s jeho vpleteným tělem bylo následně vystaveno jako varování všem potenciálním zločincům na místním náměstí, aby si jej náhodou nevzali za příklad a nekráčeli ve svém životě podobně špatnou cestou. – Zmíněné tresty sice byly středověké, avšak je třeba si uvědomit, že vše se odehrávalo již v poměrně pokročilém novověku. Přitom ani nějaké to starověké římské ukřižovávání odsouzenců nemohlo být horší! Jaký paradox…
Martin Roháč z Velké Bíteše je odůvodněně považován za nejhroznějšího kriminálního zločince celých našich českých a moravských dějin. Jeho osud a trest ho ale dostihly, navíc naprosto drtivě – a to doslova. Zavraždil neuvěřitelný počet obětí, devětapadesát! (Až daleko za ním je na druhém místě žebříčku sériových a masových vrahů na našem území takzvaná „česká čachtická paní“, jíž byla manželka karlštejnského purkrabího Kateřina z Komárova, která rovněž v 16. století sprovodila ze světa 14 lidí.)
Velká Bíteš měla v tomto prostě smůlu… V oblasti okolo ní se udála různá ukrutenství. Již jedenatřicet let před Roháčovou popravou, tj. roku 1540, zde totiž došlo i ke známému povraždění skupiny svatebčanů, což dodneška připomíná oněch velkých dřevěných Devět křížů za nynějším hotelem Annahof.
Z naší historie je nám dobře znám statečný poslední boj hrdinného husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, jenž je spojen s obranou hradu Sion na Kutnohorsku. – Pamatujme si však odnynějška také Martina Roháče z Velké Bíteše, gaunera všech gaunerů. Příbuznými ale ti dva doufejme určitě nebyli.
Text: Vladimír Pařil.
Fota: zdroj internet.