Představujeme šachové oddíly…

Sokol Jámy (6. díl)

Za oddíl Sokol Jámy začali hostovat cca v sezoně 1998/1999 i někteří hráči ze Spartaku Velké Meziříčí. Konkrétně šlo o V. Pařila a B. Kravala z VM, k nim se připojil také Zdeněk Mejzlík II z Borů. Mimochodem, u něho se rozlišovací číslo II používalo proto, aby se nám nepletl se svým jmenovcem ze Spartaku, totiž s Meziříčákem Mgr. Zdeňkem Mejzlíkem.

Jámy tehdy měly týmy A i B; ty hrávaly ve stejné skupině tehdejšího okresního přeboru – takže i proti sobě navzájem. Tři uvedení Meziříčáci zpočátku nastupovali za béčko, pak však Jámy A postoupily do krajské soutěže, kde se musí jít do každého zápasu již v osmi lidech, a tak byli všichni členové kooptováni do áčka a tým B se zrušil. Páteří kolektivu, který poté bojoval v KS i v KP, byli kromě nich kapitán Otmar Říha, ve Žďasu pracující bulharský občan Krasimir Nakov z města Pernik, rovněž ale i nestor Václav Šalát, dále Josef Jůda, Jaroslav Kunc, Josef Vokurka, Josef Mička, Lubomír Bukáček st., Josef Štěpánek a Stanislav Rosecký ze Žďáru, Josef Dolhy, Josef Nedvěd, kreslíř vtipů i malíř obrazů Jaroslav Homolka, Jan Hudeček, Slavomil Koláček, Pavel Kuda a někteří další + pár kratčeji hostujících hráčů ze Žďáru a z Nového Veselí. Skutečně velice moc smutné je, že postupem času zemřeli hned čtyři jámští hráči v poměrně mladém věku, a to vinou vážných nemocí a jedné ne zcela objasněné tragédie (Zdeněk Mejzlík I, Martin Pliško, Milan Holcman + Aleš Šejnoha).
Sokol Jámy jezdíval nejdále k zápasům do Pelhřimova, do Světlé nad Sáz. a do Jemnice. V rámci krajské soutěže se však jedenkrát v Kablu utkal také se Spartakem Velké Meziříčí A – nu a zápas tehdy skončil překvapivým vítězstvím hostujících Jám 3:5. Po sestupu z KS se Jámským o rok později, po výhře v Kamenici v poměru 1:4, podařilo stát se posledním vítězem okresního přeboru, v rámci celkové reorganizace vzápětí zrušeného. Toto derniérové prvenství jámským sokolíkům už nikdo ani neodpáře, ani nevezme. O rok později již účinkovali v nově ustanovené Regionální soutěži Vysočiny, a sice ve skupině „Východ“, kde setrvávají až dodneška. Někdy byli opět celkově první, párkrát druzí, v jiných sezonách dopadli hůř. Postup výše si ovšem kvůli personálním i finančním potížím již nemohli dovolit – a naopak ho museli odřeknout. Po Josefu Jůdovi a Otmaru Říhovi převzal kapitánství na pár let Vladimír Pařil z VM, po něm dnes vede tamější sokoly žďárský tokozák Petr Pelikán, jenž je místním občanem. V letošním (kvůli COVID-19 bohužel nedohraném) ročníku RSV skončili Jámští mezi šesti kluby na 2. místě.
Konávaly se zde i oddílové přebory, avšak jiným způsobem, nežli jak tomu bývá jinde. Tedy ne přes kus podzimu a přes celou zimu – nýbrž jako jednodenní nedělní turnaj. Velmi si považuji toho, že jsem se, pravda, sice zúčastnil pouze dvou z nich, ale zato se mi oba po sobě jdoucí podařilo vyhrát, a to nejprve z deseti a pak z devíti účastníků; jednou dokonce se stoprocentním bodovým ziskem. To asi zase jednou nebyl pánbůh doma – protože jinak si to nedovedu vysvětlit… No ale ceny za to stály: skleněná šachová souprava se dvaatřiceti štamprlátky coby figurkami, lahve vína atd. Na super vánočním turnaji v Novém Veselí, kde probíhaly velké kapří a cukrovinkové hody, byli Jámáci jen jednou, ale v klubovně místní sokolovny se jim vedlo opravdu dobře – a to jak po společenské stránce, tak i herně. Tam jsem ku svému překvapení mezi osmnácti lidmi dlouho vedl, ale nakonec jsem polevil, chyboval a skončil třetí, další Jámák Petr Pelikán pátý a svalnatý kulturista Pavel Prášil šestý.
Současné složení družstva:
Pavel Prášil (Dolní Rožínka / Žďár n. S.) – Martin Fousek (Jámy) – Petr Pelikán (kapitán, Jámy) – Jan Fousek (Jámy) – Vladimír Pařil (VM) – Petr Sklář (Jámy) – Jaroslav Kunc (Sklené u NMnM) – Josef Dolhy (Jámy) – Josef Nedvěd (Jámy) – Václav Šalát (Jámy).
Jámští sokolové ovšem nepoužívají emblém se sokolem, nýbrž spíše znak obce, jímž je rozzuřený kozel a tři pruhy „jak u Adidasu“, a to v kombinaci barev stříbrná (event. bílá) – zelená – černá. Tento symbol visí i u vchodu do jejich sídla v budově bývalé školy, kde mají své zázemí oba zdejší sokolské oddíly. Přízemí zabrali se svou klubovnou právě šachisté, zatímco první patro patří hráčům stolního tenisu.
Příště o Spartaku Velká Bíteš, v kterémžto oddílu také fungují Meziříčáci.
Na snímku z archivu havlíčkobrodského Sokola Oudoleň jsou Jámští doma ve své klubovně zachyceni vlevo. Zepředu: Pavel Prášil – Martin Fousek – Petr Pelikán (C) – Jaroslav Kunc – Josef Dolhy; naproti nim vestoje nad oudoleňskými hráči přihlíží předseda místní sokolské jednoty Josef Nedvěd. V pozadí jeden z obrazů šachisty, malíře a kreslíře Jaroslava Homolky.
Vladimír Pařil