Výchova dětí v rodině podle Kamevédy

Díl 6.

Pro sportovní kariéru dítěte má imunita zásadní význam

Dnes jde o stále skloňované téma, a tím je imunita! Současná pandemie dokázala na čas paralyzovat celý svět. V důsledku toho jsme si ještě více než jindy uvědomili, jak důležitá je pro každého z nás.

Děti naštěstí souhrou okolností náleží k nejméně ohrožené skupině obyvatelstva. V okamžiku, kdy na nový virus není lék ani spolehlivá vakcína, hraje imunitní systém člověka pro jeho obranyschopnost zásadní význam. Je to naše vnitřní vojsko a velice záleží na tom, jaký význam mu ten který člověk přikládá. Zda svou imunitu promyšleně a obětavě posiluje, investuje do ní prostředky a energii, nebo její potřeby ignoruje a nepromyšleným chováním tuto obranu devastuje. Je to výzbroj, kterou máme neustále s sebou, a buďto se na ni můžeme, nebo naopak nemůžeme spolehnout. I v našem městě žijí jedinci, kteří disponují téměř neomezenou imunitou, nikdy nepodlehli žádné viróze a zřejmě i Covid-19 je může nechat v klidu. Tito jedinci jsou důkazem, že za určitých okolností nemusí mít člověk téměř žádné obavy o své zdraví. Jde o stav jakési dokonalé tělesné odolnosti, který ale nevznikl sám od sebe.
Pokud rodiče rádi prohlašují, že chtějí pro své děti to nejlepší, potom vybudování silného imunitního systému představuje jeden z největších darů, který můžeme umožnit svým potomkům získat. Děti si do života nesou nejen část imunitního systému zděděného po předcích, následně kopírují vzorce chování ve svém prostředí. Řečeno obecně, přejímají životní styl. A ten, tedy to, co děti doma vidí a k čemu je vedeme, má pro imunitní systém zásadní význam.

Co vše ovlivňuje imunitu člověka?

Sestava DNA, odkaz předků, vliv převládající rasy, to vše dostává novorozeně do vínku v souvislosti s tvorbou svého imunitního systému. Z tohoto dědictví vychází malý človíček po svém narození. Forma porodu, zda byl přirozený nebo císařským řezem, výživa matky v prenatálním období a po celou dobu kojení, délka kojení a nastavení prostředí v rodině, že to vše ostatní nazýváme prostředím. Prostředí postupně přebírá otěže stavu jeho imunitního systému. Naším cílem by mělo být dosažení co největší odolnosti proti všem formám vnějších vlivů. Imunitní systém by měl být nastaven tak, aby zvládl veškeré pravděpodobné formy ataků vnějšího prostředí. Současně by jeho reakce neměla být přemrštěná, aby sám chybnými reakcemi nezpůsoboval vážné nebo i fatální zdravotní komplikace. A toto správné nastavení či vyladění imunity člověka se děje již v prvních měsících a letech života. V rámci Kamevédy se snažím upozornit na fakt, že v naší zemi je důležitost tohoto prvního období života stále brutálně podceňovaná. Nejen co se týká rozvoje dovedností, různých druhů talentu a celkového potenciálu člověka, ale i z pohledu zdravotního, zvláště vzhledem k možnosti dokonalého založení silného a vybalancovaného imunitního systému.
U dětí, které sportují nebo se orientují na jakoukoliv jinou kariéru, hraje komplexní odolnost zásadní význam. Nemocné dítě se nemůže učit, nemůže být šťastné, s nemocí nelze trénovat. Nemocné a něčím zdravotně omezené děti mají vůči odolným jedincům značný hendikep, který se postupem let stále zvyšuje. Každá nemoc působí vývojové zdržení, znovu vstupování do tréninkového procesu po rekonvalescenci je samo o sobě rizikovým faktorem, protože u oslabeného těla může při návratu do zátěže snadněji dojít k přetížení či jiné formě zranění či onemocnění. Úspěšné sportující dětí začínají postupem času stále víc cestovat po republice i po světě, velice často mění prostředí, stýkají se s větším množstvím nejrůznějších, často i exotických patogenů, kterým spolehlivě odolává opět jen ten, kdo je nesmírně silný a otužilý. Podávání vrcholných výkonů ve stavu únavy spojené s cestováním, někdy i s aklimatizací vynucenou vstupem do jiných časových pásem, to je opět další výzva pro odolnost jedince. Kdo chce v těchto zvýšených nárocích obstát, musí se odmala spoléhat na svoji odolnost, budovat ji a systematicky posilovat.
Pokud je nám tedy jasné, že bez imunity to v takovém životě nejde, pojďme se také velice stručně podívat na to, co dělat, abychom dítěti umožnili takto funkční imunitu získat.

Minimum léků

Moderní společnost je přesycená léky. Rodiče nutí dítě při každém triviálním náznaku onemocnění polykat hrsti pilulek. Je to škodlivé a nesmyslně drahé. Nejvíc ale škodíme tím, že těmito zbytečnými zásahy vyřazujeme z provozu imunitní systém nebo jeho fungování minimálně narušujeme. Přitom stačí při vyvedení dítěte z rovnováhy dopřát mu chvíli klidu na lůžku, aby se imunitní systém mohl aktivizovat a s problémem si poradit. Tím, že mu umožníme konat, jej současně posilujeme. Je nesmírně domýšlivé si připouštět, že tak složitý systém panující uvnitř našeho těla dokážeme léky přechytračit. Jistě, mnoho léků zachránilo miliony lidských životů, medicína sehrála velice pozitivní roli při potýkání se s nejednou "metlou lidstva". Ale současně si musíme uvědomit, že dnešní byznys s léky, to jsou celosvětově biliony dolarů ročně utracené na Zemi za tyto preparáty (Jen v USA je ročně vydáno 260 miliard USD na léky určené na poruchy učení a psychické problémy dětí). A věřte, že bez velké části z nich bychom se velice dobře obešli. Dnes bohužel platí, že čím vyspělejší země, tím větší spotřeba léků a medicínských služeb, a také, tím choulostivější a nemocnější obyvatelstvo.

Co tedy máme dělat?

Nalezněme si na děti čas. Už od narození s nimi přicházejme na čerstvý vzduch, do přírody, na slunce a déšť. Otužujme děti tím, že je přinutíme každý den vystupovat na čas z komfortní zóny. Dopřejme jim dostatek pohybu, což je u dítěte vlastně fyzická aktivita po celý den. Zvlášť pohyb má na tvorbu imunity velice významný přímý i zprostředkovaný vliv. Dokonce lze tvrdit, že bez skvělé fyzické kondice lze jen obtížně trvale udržet imunitu na vysokém standardu. Oblékejme děti s ohledem na počasí, raději míň než víc, zvykejme je postupně na vzdušné i vodní chladivé koupele. Je důležité doma nepřetápět, ale držet teplotu maximálně na 19 nebo 20 stupních Celsia. Například ve středověku bylo doma běžně kolem 16 stupňů a podobně se chovají i dnes lidé v některých zemích, třeba ve Skotsku. Dítě by mělo být celoročně na slunci několik hodin denně, pak nebude mít potíže s opálením a nedostatkem důležitého vitaminu D. Rychlé změny povětrnostních vlivů, kterým je vystaveno při pobytu v přírodě, představují přirozené otužování.
A pak je tady strava, která ovlivňuje lidskou imunitu naprosto zásadně. Dříve jsme neměli tušení o tom, že v zažívacím traktu, v tělesných dutinách a v dýchací soustavě je víc bakterií, hub, virů a jiných mikroorganismů, než je buněk v lidském těle. Tento mikrosvět, který uvnitř svého těla od nepaměti hostíme, se přímo podílí na našem DNA, na tom co si myslíme, jak jsme zdraví a jakou máme výkonnost. Je nezbytně nutné udržovat tento mikrosvět v rovnováze. Konzumací laktobacilů, kvašených mléčných výrobků, kvašeného zelí, zdravou stravou plnou vitamínů z nezávadného ovoce a zeleniny, dostatečným spánkem, odmítáním stresu, tím vším udržujeme životodárnou rovnováhu v tomto obrovském vnitřním světě. A každým útokem způsobeným nezdravým životním stylem tuto rovnováhu oslabujeme a otevíráme patogenům své vnitřní brány dokořán.
Všichni známe rčení, že "nehoda není náhoda". Ani nemoc není vždy jen pouhá náhoda a souhra okolností. Jde o to, jaký život žijeme, jakou cestu dětem ukazujeme a jak účinnými štíty jejich tělo i duši vybavíme do dalšího života.
Autor textu: Pavel Zacha