Kamevéda - sportovní úspěchy

Díl 11.
Rodiče vedou děti svým příkladem, popularizací vhodných směrů rozvoje a negací věcí patologických. Pokud na tuto roli rezignují, dítě postupně ovládne svět účelové reklamy, média, sociálními sítě a korporace, které z nich promyšlenými triky vytvoří konzumenty svých výrobků a technologií.

Druhá cesta vede k výchově silných osobností s velkými ambicemi. Vysoké sportovní cíle lze dosáhnout v případě, když si dítě sport zamiluje a je ochotné dlouhodobě podstupovat velké úsilí při rozvoji svých dovedností. Naše sportovní prostředí mnoho rodičů dezorientuje nesmyslným tvrzením, že velice málo stačí ke sportovnímu úspěchu. Je to způsobeno pohodlností trenérů a snahou manažerů klubů co nejvíc ušetřit na investicích do mládežnického sportu. Dvě nebo tři hodiny týdně na Olymp určitě nevedou. Takový sport postrádá ambice, lásku i nadšení, tedy nejsilnější motory sportovního úspěchu.
Výstižně se k tomuto problému vyslovuje český tenista Lukáš Rosol v rozhovoru „Moderní je nemakat“, ze kterého jsem vybral následující postřehy:
„…Mladí nejsou hladoví, nejsou zvyklí pracovat.“
„…Je moderní odehrát si trénink, nepřemýšlet nad ním, vzít do ruky telefon a hrát si s ním…“
„Hodně lidí mi říká, že dnes je jiná doba. Asi je. Můj syn bydlí u bývalé manželky v Bruntále a vidím, že má v pokojíku třicet druhů lega, dvacet panáčků, auta a další stavebnice. Ptám se ho André, je něco, co by sis přál? Třeba knížku nebo pohádky? Ne, protože má všechno. Já když jsem si něco přál, tak jsem na to čekal půl, tři čtvrtě roku. A musel jsem si to zasloužit, třeba každý den udělat tisíc přeskoků přes švihadlo. Až pak jsem dostal nové tenisky. Dnešní mladí se vozí na tréninky ve fárech, já si musel vzít kolo. Jezdil jsem z Rohatce do Hodonína, to je sedm kilometrů. A po tréninku zase zpátky. Jen když pršelo, tak pro mě někdo přijel. Ale tenis jsem miloval, vydrželi jsme s klukama v klubu hrát hodiny, pořád jsme něco dělali. Nedávno jednomu mladému říkám: Proč tady jen tak sedíš dvě a půl hodiny? Vidíš tam tu zeď, namaluj si na ní kolečko a trefuj ho forhendem a bekhendem. V kolik máš trénink? Prý za deset minut. Tak proč už se nerozcvičuješ! Oni prostě nevědí…A když po nich nikdo nebude šlapat, nikdy se to nenaučí.“
„Nás nikdo k ničemu nutit nemusel. Přišel jsem po škole na tenis a byl jsem tam až do večera. Měli jsme takový klubový život. Hráli jsme na malé hřiště, abychom získali cit. Pak zase deblíka. Pořád jsme něco dělali, žili jsme tenisem a neustále měli raketu v ruce. Dneska je ale jiná doba. A nevím, jestli správná na to, aby se někdo něco naučil.“
„Vidím, že i trenéři už se tak nějak přizpůsobili a přistupují k tomu tak, že je jiná doba. Jsou příliš mírní. O sobě slýchám, že jsem moc přísný a náročný, ale buď se to má dítě naučit a být úspěšným sportovcem, nebo ne. Já tu cestu znám, prošel jsem jí a nebyla jednoduchá. Pokud ale chcete uspět, není vyhnutí.“
„Já sám jsem nebyl moc talentovaný. O to víc jsem musel makat. A naučil jsem se to díky přerovské tenisové škole. Měli jsme koše o osmi stech míčích a jeli jsme drily. To byla ta nejlepší škola.“
Bohdan Ulihrach
„Dnešní sport je nákladný, je pro bohaté. A proto dnešní mladí nemají takový hlad. Když se neprosadí ve sportu, vědí, že movití rodiče se o ně postarají jinak.“

Co k tomu dodat?

Domnívám se, že i v rodinách s nižšími příjmy lze zavést výchovu, která dovede děti k vysoké kvalitě nějakých dovedností a pak i k úspěchu. Je ale třeba začít s přípravou v útlém věku, praktikovat náročnou, ale motivující a spravedlivou výchovu. A nebát se náročnosti. Podívat se, jak trénují dnešní děti, a pak to vynásobit sedmkrát nebo osmkrát. Pak může být úspěch skutečně blízko. A pokud nejste příliš bohatí, máte alespoň výhodu v tom, že budete dostatečně hladoví, jak o tom mluví zmiňovaní tenisté. Prostě, cesty na vrchol existují i dnes a tady u nás. Nejsou to pohodlné dálnice, spíš krkolomné stezky plné trní a kamenů vedoucí strmě vzhůru.
Dnešní život tepe překotným tempem, mladí lidé si chtějí užit života a poznat svět. I když se berou později než dřív, často nejsou na příchod potomka připraveni. Řeší osobní problémy, půjčky, bydlení. Málo z nich stihne zamyslet se nad tím, jak správně uchopit výchovu a co cenného věnovat svému dítěti. Zda hodně dárků, nebo svůj čas, moudrost a pozitivní energii.
Pokud vás téma zajímá, obraťte se na www.kameveda.com 
Pavel Zacha
Zdroje:
– Martin Vait, Ať neztratíme vyčůranost (Antonín Barák), deník Sport, 20. 5. 2020, s. 15
– Jan Jaroch, Moderní je nemakat, diví seRosol mladým, deník Sport, 18. 5. 2020, s. 14