Pavel Zacha ml: ohlédnutí za doposud nejlepší sezonou v NHL

ZachaDnešní článek věnuji sportovci, který je příčinou všeho. Jeho narození bylo impulzem pro vznik Kamevédy a bez něj by mi nikdy nic podobného nepřišlo na mysl. Pojďme se tedy zhruba po 25 letech krátce ohlédnout a současně zhodnotit, zda Kamevéda má potenciál stát se úspěšnou a efektivní výchovou 21. století.

Koronavirus přinutil lidi na celém světě k dramatické změně života a životního stylu. Věci dříve samozřejmé se staly vzácností, pro mnohé bylo obtížné hledat dobré zprávy a radosti, které dokázaly alespoň z části kompenzovat frustraci z dlouhodobých omezení všeho a všech.
Za sebe mohu jen potvrdit, že tvrdý osobní režim sestávající z každodenní pohybové a sportovní zátěže skvěle fungoval. Výměnný obchod – ztráta pohodlí, námaha a vůle, výměnou za pevné zdraví, vitalitu a odolnost, jsem dokázal jako mnozí podstupovat snad v ještě větší míře, než dřív. Věřím, že to má smysl a že musím sám jít příkladem, pokud jsem členem týmu, který tvoří a zdokonaluje Kamevédu.
Jedna veliká pomoc a radost tady kromě toho byla – hokejista Pavel Zacha, zakládající člen Spolku Kamevéda a první absolvent této výchovné filozofie dokázal i ve složité situaci provázené každodenními testy, covidovými omezeními, proděláním koronavirové infekce i dalšími zdravotními problémy a zraněním zase zlepšit své nejlepší výkony a dosažené limity v nejlepší hokejové lize světa. S každým novým dnem zjišťuji, jak je extrémně náročné a složité obstát v nejlepších světových sportovních soutěžích a jak nesmírně důležitá je motivace, trénink a především výchova počínající už u těch nejmenších. Určující jsou první roky života, kdy vytváříme základ budoucí osobnosti člověka.
Dnes už nestačí být „jen“ silný, rychlý a oplývat dovednostmi, to už je na nejvyšší úrovni samozřejmost. Rozhoduje mentální síla, odolnost a špičková životní i sportovní strategie. A ano, i filozofie, na kterou jsme v poslední době tady v Evropě tak trošku zapomněli, a proto se pro mnohé stal symbolem povrchního štěstí a osobního úspěchu plný nákupní košík bez jakékoliv vyšší smysluplné životní vize. Filozofie udává směr a přináší odpovědi na důležité otázky.
Pavel Zacha právě v této sezoně odpověděl na otázku, zda se na svoji vysněnou kariéru dokázal odmala v malém městě na Vysočině dobře připravit.
Skauti a manažeři v NHL hodnotí mladého hráče z hlediska jeho potenciálu do budoucna. Jakmile se zapojí do života organizace, ale často už dlouho předtím, vyhodnocují a sledují trendy, odhadují kam ten který hráč směřuje. Zda se zlepšuje, zda jeho role v týmu roste, zda může do budoucna plnit náročné cíle sportovní organizace.
Jaká tedy byla zkrácená a o diváky ochuzená sezona 2021?
Pro New Jersey Devils v přestavbě s nejmladším týmem v lize opět bez účasti v play off. Z hlediska týmu tedy neúspěch, ale přiznejme si, že postup v této situaci čekal málokdo. U Ďáblů je dnes soustředěno hodně mladého talentu, který bude třeba vybrušovat k reálným ambicím. Budoucím lídrům New Jersey zbývá ještě nějaký čas do nejlepších hokejových let, bude důležité růst a zlepšovat se s každým dalším rokem, jak to předváděl právě Pavel Zacha.
Už v minulé sezoně se dělil o třetí příčku v týmové produktivitě, což se ještě obešlo bez výraznější odezvy. V letošní zkrácené sezoně došlo k dalšímu výraznému výkonnostnímu posunu, otevřel se prostor v ofenzivních a přesilovkových formacích. A ten se Pavlovi podařilo dokonale využít.
Individuální úspěchy dosažené v základní části NHL 2021:
vítěz kanadského bodování Devils – 35 bodů (17/18) v 50 zápasech,
nejlepší střelec Devils – 17 gólů (spolu s Američanem Milesem Woodem)
nejvyšší efektivita střelby v rámci týmu – 16,5 % (na vstřelení 17 gólů stačilo 103 střel do prostoru branky)
nejvyšší klubová produktivita na zápas – průměr 0.7 kanadského bodu na zápas
nejvíc vítězných gólů (4)
nejvíc vítězných gólů v prodloužení (2)
největší produktivita v přesilovkách (5/11)
poprvé v kariéře překonal padesátiprocentní hranici úspěšnosti na vhazování – 51,49 %
Pavel Zacha ukončil 10. května sezonu, na hokejové MS do Rigy nepřijede, přestože na toto město spolu máme z dřívějších časů skvělé vzpomínky. Před dvanácti roky jsme se tam zúčastnili s neoficiálním českým hokejovým výběrem světového trunaje World Selects Invitational, což bylo tehdy považováno spolu s turnajem Pee­‑Wee v Quebecu za jakési mistrovství světa mladých hráčů. Turnaj jsme pod vedením trenérů Petra Jonáka a Jiřího Kročáka dokázali celý vyhrát. Tato událost je z našeho pohledu spojena se zajímavým příběhem.
Když tehdy před léty proběhl try out, kam byli pozváni všichni nejlepší mladí hráči ročníku 1997, trenéři na základě kempu a zhlédnutých zápasů vybrali sestavu pro turnaj v Rize. Před odletem jsme ještě v Praze sehráli přípravný zápas proti jakémusi kanadskému celku, který jsme tuším 5:3 prohráli. Mladí Kanaďané byli skvělí, rychlí a herně vyspělí. Domnívali jsme se, že jde o jeden z nejlepších týmů na turnaji, ale to jsme se velice mýlili.
Po zápase si mě spolu s Pavlem trenéři zavolali na pohovor, měli v hlavě určitý plán.
„Víte, co to bylo za hráče?“ Zněla první otázka? „Nebyl to žádný elitní tým, ale pouze odpad – hráči, kteří se už do nominace do kanadských výběrů pro Rigu nevešli. Hráčům jsme to neoznámili, abychom ještě víc nenarušili jejich sebevědomí, ale pro naše celkové vyhlídky to není moc dobrá zpráva.“
Z této informace nám spadla ramena dolů, protože bylo zřejmé, že vzhledem k tomu určitě nebudeme náležet mezi favority.
„Máme velký problém – nadbytek útočníků a jen jednoho obránce schopného špičkovým týmům konkurovat – Jakuba Zbořila.“ Ještě mladý Kaňák se jevil dobře, jinak to byl problém.
„Pokud chceme v Rize uspět, nemůžeme hrát bez obrany. Máme na vás velkou prosbu – jestli by Pavel souhlasil s tím, že by se tak trochu obětoval a přešel pro tento turnaj na pozici obránce. Myslíme si, že by to snad jako jediný byl schopný zvládnout“.
Nejprve se mu do toho nechtělo, ale nakonec uznal, že to, co trenéři říkali, má logiku. Ukázalo se, že to byl zásadní moment pro celé naše účinkovaní v turnaji. Kuba Zbořil úřadoval v jedné obranné dvojici, Pavel ve druhé. Oba kluci neslezli z ledu, odehráli jsme skvělé zápasy a nakonec celý turnaj i vyhráli. Jakub Zbořil byl jako bek nesmírně produktivní, to Pavel se soustředil čistě na obranu, ale je fakt, že přes něj nikdo neprošel. V zadu jsme vytvořili neprostupnou tvrz a útočníci si dokázali poradit.
Bylo to vůbec poprvé, kdy si naši hráči nepamatovali jména nejlepších hráčů soupeře, ale naopak Kanaďané a Američané znali jmenovitě naše nejvýraznější hráče. Věřili jsme, že v českém ročníku 1997 je velký potenciál. Stříbrné medaile z mistrovství světa osmnáctiletých, získané ve Finsku o pár let později, ale především fakt, že několik chlapců z tehdejšího českého selektu proniklo později až do NHL, potvrdily tyto původní naděje.
Byla to naše první velká mezinárodní trofej. Po řadě titulů mistrů republiky potvrzení, že jdeme správnou cestou a že se do budoucna lze prosadit i na mezinárodní scéně.
Bylo by skvělé se do Rigy po letech vrátit s českým národním týmem, ale nejde to. Pavel hned druhý den po konci základní části NHL podstoupil dvouhodinovou magnetickou rezonanci a z USA zřejmě letos vůbec nepřijede domů. Nejprve léčba pod kontrolou nejlepších US specialistů, pak rekonvalescence – a pak už bude nejvyšší čas se opět zapojit do přípravy na příští sezonu NHL, která snad už bez omezení a v plném formátu začne 12. října.
Tak snad někdy příště.
A jaký tedy byl ten uplynulý ročník NHL z pohledu Pavla Zachy? Video na https://www.youtube.com/watch?v=B7bqBsndrhA&t=10s věnoval jeho hráčský agent Patrik Štefan.

Pavel Zacha st.
https://www.kameveda.com/cs/filozofie-kamevedy/pribehy-a-inspirace/691-pavel-zacha-ml-ohlednuti-za-doposud-nejlepsi-sezonou-v-nhl

    Reklama
  • Charita-sestra
  • VAS 3_24
  • Kuřice prodej
  • ČSŽ schůze
  • ČSŽ zájezd
  • Malirstvi
  • Renovace vany
  • Prodej masa, Vanoce
  • Nábor fotbal
Nahoru