• Medřičské listy
  • Zprávy
  • V Krásněvsi i na zdejším gymnáziu zavzpomínají na básníka a prozaika Ladislava Dvořáka

V Krásněvsi i na zdejším gymnáziu zavzpomínají na básníka a prozaika Ladislava Dvořáka

DvorkakLadislavObec Krásněves ve spolupráci s Gymnáziem Velké Meziříčí, velkomeziříčským pracovištěm Moravského zemského archivu Brno a Univerzitou Hradec Králové v září pořádá kulturní program s odborným seminářem u příležitosti 100. výročí narození básníka a prozaika Ladislava Dvořáka.

Cílem vzpomínkové akce je přiblížit široké veřejnosti život a dílo spisovatele, který prožil své mládí poblíž Velkého Meziříčí.
Součástí programu 18. září bude kromě literárně­‑dramatického pořadu také odhalení pamětní desky v Krásněvsi.
Jako prozaik Ladislav Dvořák debutoval v roce 1962 knihou Ledňáček neodlétá, v níž se ve vzpomínkách navrací do krajiny i časů dětství a dospívání.

Ladislav Dvořák (1920–1983)

Narodil se 1. prosince 1920 ve vsi Krásněves na Českomoravské vysočině jako předposlední z devíti dětí kováře Františka Dvořáka. Ve Velkém Meziříčí vystudoval reálné gymnázium, za války odešel do Prahy, aby unikl pracovnímu nasazení do Německa. Do května 1945 pracoval jako dělník v továrně na letadla, v květnu se zúčastnil pražského povstání ve skupině vedené generálem Kutlvašrem.
V letech 1945 až 1949 studoval na filosofické fakultě UK bohemistiku a filosofii a začal tisknout první básně, např. v Seifertově revui Kytice, v Kritickém měsíčníku Václava Černého nebo v brněnském Akordu. Po absolutoriu v r. 1949 z fakulty odešel na protest proti první politické čistce na vysokých školách, oficiálně prezentované jako „studijní prověrky“, při nichž bylo z československých vysokých škol vyloučeno na 10 000 studentů.
Poté, co přední stranický ideolog Ladislav Štoll v době počínajícího komunistického teroru přiřadil Dvořákovy křesťanské a existenciální básně ke „shnilé větvi české poezie“, zavřely se před Dvořákem na dlouho dveře všech literárních nakladatelství. V r. 50 se L. Dvořák oženil se svou bývalou kolegyní z fakulty Věrou Batistovou, později překladatelkou z francouzštiny.
Po několik let pracoval střídavě jako dělník, knihovník v antikvariátě (povídka Jak hromady pobitých ptáků), krátce jako propagační redaktor a posléze jako „zaučený zámečník“ opět v leteckém průmyslu, kam byl povinně a bez možnosti výpovědi ze své strany nasazen v akci „70 000 do výroby“. Od r. 1955, kdy byl v důsledku závažné nemoci z povinnosti manuální práce konečně uvolněn, pracoval jako úředník a posléze se skupinou redaktorů časopisu Tvář jako redaktor nakladatelství Horizont. V období pozvolného politického uvolňování, od r. 1958 do konce šedesátých let vydal několik sbírek básní a krátkých próz (Kainův útěk – kniha přijatá k vydání původně už v r. 1947, jejíž sazba byla však po únoru 48 rozmetána –, Obrys bolesti, Vynášení smrti, Srdeň, prózy Ledňáček neodlétá, Nelidský kůň), a vydal také řadu knížek poezie a próz pro děti (Z modré konvičky prší na Žofín, Jak si hrají tátové, Kam chodí slunce spát, Pohádky maminky Mateřídoušky aj.).
Byl členem redakčních rad dětských časopisů Mateřídouška a Sluníčko, přispíval do odborného časopisu pro dětskou literaturu Zlatý Máj.
Po přepadení republiky sovětskou armádou v r. 1968 a rozpuštění redakce Horizontu nastoupil jako asistent do Národní knihovny. Po podepsání Charty 77 dostal odtud výpověď a posléze našel práci jako tiskárenský korektor. V letech 1971–1983 vydal ještě několik drobných leporel pro děti, ve Vladislavově samizdatové edici Kvart sbírku próz Jak skákat panáka, ve Vaculíkově Petlici prózy Šavle meče (v definitivním vydání spolu s Jak skákat panáka vyšly v londýnském nakladatelství Rozmluvy Alexandra Tomského). Přeložil německé verše Jakuba Demla Das Lied eines wahnsinnig gewordenen Soldaten (Píseň vojína šílence) a Solitudo. Některé z jeho próz byly v době normalizace otištěny v zahraničních sbornících českých zakázaných autorů.
Pro nakl. Artia napsal pod krycím jménem přítele Miloslava Žiliny dětskou knížku 365 vyprávění do spaní a delší dětskou povídku Krik a Krak, obě pak vydané v několika jazycích. Poslední básnická sbírka Hle nyní vyšla až po listopadu 89 v souborném vydání Dvořákova básnického díla. V r. 1998 vyšel v pražském nakladatelství TORST pod názvem Jak hromady pobitých ptáků rovněž soubor všech jeho próz.
Ladislav Dvořák zemřel předčasně, jako třiašedesátiletý, v r. 1983 na srdeční infarkt.
Věra Dvořáková

Seminář se bude konat na gymnáziu

Účast na semináři přislíbili mj. Dr. Michal Jareš z Ústavu pro českou literaturu, Akademie věd České republiky, editor Robert Krumphanzl z Nakladatelství Triáda, prof. Dr. Vladimír Křivánek, CSc., z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.
K aktivní účasti na připravovaném semináři, který se uskuteční v prostorách Gymnázia Velké Meziříčí, jsou zváni zájemci o vymezené téma. Očekávaná délka příspěvků je 20 minut. Adekvátní prostor bude vyhrazen diskuzi. Přihlášku s návrhem tématu referátu a anotací v rozsahu do sedmi řádků zašlete v elektronické podobě nejpozději do 15. června 2020 na níže uvedenou kontaktní adresu J. Bílka. Organizátoři si vyhrazují právo rozhodnout o zařazení přihlášených příspěvků do konečného programu, volná jsou tři místa. Vybraní referenti budou vyzváni k vystoupení a k odevzdání článku do periodika Západní Morava do 10. ledna 2021, přičemž redakci periodika je vyhrazeno právo rozhodnout o úpravě jednotlivých příspěvků.
Kontakt: Mgr. Jan Bílek, Ph.D., Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové III, www.uhk.cz, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

DvorakKnihaDvorkakDvorakova

    Reklama
  • Charita-sestra
  • VAS 3_24
  • Kuřice prodej
  • ČSŽ schůze
  • ČSŽ zájezd
  • Malirstvi
  • Renovace vany
  • Prodej masa, Vanoce
  • Nábor fotbal
Nahoru