Minulý čtvrtek byla otevřena krajská muzea a galerie veřejnosti. Ta musí počítat s nutnými omezeními

„Otevření muzeí a galerií má však daná striktní pravidla, a proto je potřeba počítat s omezeními v podobě počtu návštěvníků ve výši 25 procent kapacity, dodržování rozestupů a zákazu hromadění osob, používání dezinfekce u vstupu a roušek ve všech vnitřních prostorách,“ sdělil Roman Fabeš, radní pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů s tím, že další aktuální informace včetně například mimořádných návštěvních řádů jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých organizací.

V Kraji Vysočina se jedná o čtyři muzea a tři galerie. V Havlíčkově Brodě připravilo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod společně s Galerií výtvarného umění výstavu obrazů, kreseb a fotografií s názvem Procházet temným lesem a podtitulem Škrabánek František (1901–1974), Věroslav (1928–1963), Věroslav (1957). Jedná se o výjimečnou příležitost vidět tvorbu tří generací rodiny Škrabánků, jejichž životy a dílo jsou svázány s Vysočinou. František byl vysočinský krajinář, který je v okolí Havlíčkova Brodu a Humpolce dobře znám a jeho obrazy zdobí nejednu domácnost. Instalace v muzeu nabízí obsáhlý výběr z jeho pozdní, expresivnější tvorby. Dílo jeho syna, Věroslava Škrabánka st., dosáhlo stěžejního a i dobově významného vyjádření v abstrahované figuraci – v muzeu je však zastoupena jeho tradiční tvorba v podobě zátiší, kytic a kresby krajin. Ačkoliv měl jen velmi málo času naplno uplatnit svůj umělecký talent, přesto jeho dílo překvapuje svou vyzrálostí a uceleností. Fotograf Věroslav Škrabánek ml. představuje v muzeu své minimalistické černobílé krajiny. Figurální fotografie a architektura jsou k vidění v galerii. I když je s Vysočinou stále spojován, jeho dílo většina regionální veřejnosti nezná. Řada děl je zapůjčena od soukromých majitelů, a proto využijte mimořádné příležitosti vidět je v takovémto rozsahu a složení. Vstupné do muzea i galerie je jednotné, navíc je k výstavě volně dostupná brožurka s doprovodným textem a ukázkami prací těchto tří autorů.

V Jihlavě mohou návštěvníci zavítat do Oblastní galerie Vysočiny nebo do Muzea Vysočiny Jihlava. V budově galerie na Masarykově náměstí si tak budou moci prohlédnout výstavy prezentované dosud on‑line formou – mj. výstavu Černá zvířata/Tereza Říčanová nebo výstavu představující vybrané práce studentů SUPŠ Jihlava‑Helenín Quick Response a v prostorách galerie Alternativa v Komenského ulici výstavní projekt Artur Magrot/Canis Lupus a v hlavním výstavním prostoru výstavu Době navzdory. Jiří Načeradský (1939–2014).

Muzeum Vysočiny Jihlava a jeho pobočka v Třešti včetně expozice třešťských betlémů se rovněž otevřely 3. 12. v souladu s běžnou otevírací dobou. V expoziční budově na Masarykově náměstí jsou aktuálně k vidění výstavy Plané rostliny jako jídlo, koření a lék, výstava obrazů Petra Vlacha Sny za stavu bdělosti a v malém výstavním sále Skleněná krása ze sbírek jihlavského muzea. Od pátku 5. 12. je na muzejních arkádách zpřístupněna tradiční výstava Photographia Natura 2020 a od úterý 8. 12. v přízemí muzea v mázhauzu výstava s názvem Jan Bechyně – známý neznámý, která připomene 100. výročí významného entomologa pocházejícího z Přibyslavi. V Třešti budou od 15. prosince expozice doplněny o krátkodobou instalaci obrazů a drobných plastik s motivem Madony s dítětem, který je s obdobím Vánoc nerozlučně spjatý. Otevřeno by zde mělo být až do 2. února 2021, kdy se třešťská pobočka podle své standardní otevírací doby na 2 měsíce uzavírá. Oba krajské hrady – Roštejn a Kámen – již ukončily sezonu a jsou pro veřejnost standardně uzavřeny.

Všechny expozice Muzea Vysočiny Pelhřimov se otevřely 8. prosince. Výstava J. Zieglera prozatím zůstane za oknem, nicméně prodej monografie byl již zahájen a ze strany veřejnosti je o ni velký zájem.

Muzeum Vysočiny Třebíč, které se nachází v prostorách zámku, otevře hned všechny čtyři expozice a výstavu fotografií Pavla Křečka v zámecké galerii Tympanon. Ve čtvrtek 10. prosince bude v prostorách bývalé konírny otevřena tradiční výstava betlémů pocházejících převážně ze sbírek třebíčského muzea. Těšit se tak můžete na velký stavěcí betlém J. Mládka, početné množství tradičních třebíčských skříňkových betlémů a atypické betlémy J. Macholána. Jediným vypůjčeným exponátem, a zároveň co do velikosti také tím největším, je dřevěný vyřezávaný betlém z Číměře s postavami v životní velikosti. Ten byl v předchozích letech k vidění přímo v obci Číměř. V muzeu je možné si rovněž zakoupit vystřihovací betlém od A. Žamberského. Pokud se na výstavu betlémů nedostanete, není nutné zoufat, neboť prohlídka betlémů bude též virtuální. Minimálně do Vánoc také bude pokračovat tzv. Muzejní výdejní okýnko. Každý týden je za oknem představován jeden třebíčský výtvarník, jehož dílo je zastoupeno v muzejní sbírce. Nyní je prezentován Svatopluk Máchal, před ním byl Vlastimil Toman. Navíc si zájemci mohou odnést samolepku věnovanou dílu právě vystavovaného výtvarníka, nalepit ji na připravené karty a vytvořit si tak zajímavý deníček třebíčských výtvarníků. Nasát vánoční atmosféru je možné i při procházce vedoucí zámeckým nádvořím, na kterém je nainstalován tradiční slámový betlém.

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě připravuje bezprostředně po svém otevření ve čtvrtek 3. prosince a následně v neděli 6. prosince vždy mezi 15. a 17. hodinou setkání na výstavě Odmocnina z malby s jejím autorem Janem Svobodou. Návštěvníci měli také poslední možnost zhlédnout prodlouženou výstavu fotografií Miloše Budíka. Veřejnosti se rovněž poprvé otevře výstava věnovaná Bedřichu Rozehnalovi, architektovi novoměstské nemocnice. Výstava připravená ve spolupráci s Muzeem města Brna k dovršení oslav 80. výročí založení nemocnice v Novém Městě na Moravě je zároveň symbolickým poděkováním jejím zaměstnancům za péči v této nelehké době. Ještě v prosinci připravuje galerie otevření dvou nových výstav Letem Bornovým světem a Proměny CHKO Žďárské vrchy.

-krú-

Podruhé v tomto roce se znovu 3. 12. otevřely veřejnosti sbírkotvorné organizace zřizované Krajem Vysočina, které musely být uzavřeny v souladu s vládním nařízením přijatým v důsledku nepříznivého vývoje koronavirové epidemie. Jediné Muzeum Vysočiny Pelhřimov zůstalo uzavřené až do pondělí 7. prosince, a to z důvodu dokončení výmalby hlavního schodiště. „Otevření muzeí a galerií má však daná striktní pravidla, a proto je potřeba počítat s omezeními v podobě počtu návštěvníků ve výši 25 procent kapacity, dodržování rozestupů a zákazu hromadění osob, používání dezinfekce u vstupu a roušek ve všech vnitřních prostorách,“ sdělil Roman Fabeš, radní pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů s tím, že další aktuální informace včetně například mimořádných návštěvních řádů jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých organizací.V Kraji Vysočina se jedná o čtyři muzea a tři galerie. V Havlíčkově Brodě připravilo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod společně s Galerií výtvarného umění výstavu obrazů, kreseb a fotografií s názvem Procházet temným lesem a podtitulem Škrabánek František (1901–1974), Věroslav (1928–1963), Věroslav (1957). Jedná se o výjimečnou příležitost vidět tvorbu tří generací rodiny Škrabánků, jejichž životy a dílo jsou svázány s Vysočinou. František byl vysočinský krajinář, který je v okolí Havlíčkova Brodu a Humpolce dobře znám a jeho obrazy zdobí nejednu domácnost. Instalace v muzeu nabízí obsáhlý výběr z jeho pozdní, expresivnější tvorby. Dílo jeho syna, Věroslava Škrabánka st., dosáhlo stěžejního a i dobově významného vyjádření v abstrahované figuraci – v muzeu je však zastoupena jeho tradiční tvorba v podobě zátiší, kytic a kresby krajin. Ačkoliv měl jen velmi málo času naplno uplatnit svůj umělecký talent, přesto jeho dílo překvapuje svou vyzrálostí a uceleností. Fotograf Věroslav Škrabánek ml. představuje v muzeu své minimalistické černobílé krajiny. Figurální fotografie a architektura jsou k vidění v galerii. I když je s Vysočinou stále spojován, jeho dílo většina regionální veřejnosti nezná. Řada děl je zapůjčena od soukromých majitelů, a proto využijte mimořádné příležitosti vidět je v takovémto rozsahu a složení. Vstupné do muzea i galerie je jednotné, navíc je k výstavě volně dostupná brožurka s doprovodným textem a ukázkami prací těchto tří autorů.V Jihlavě mohou návštěvníci zavítat do Oblastní galerie Vysočiny nebo do Muzea Vysočiny Jihlava. V budově galerie na Masarykově náměstí si tak budou moci prohlédnout výstavy prezentované dosud on‑line formou – mj. výstavu Černá zvířata/Tereza Říčanová nebo výstavu představující vybrané práce studentů SUPŠ Jihlava‑Helenín Quick Response a v prostorách galerie Alternativa v Komenského ulici výstavní projekt Artur Magrot/Canis Lupus a v hlavním výstavním prostoru výstavu Době navzdory. Jiří Načeradský (1939–2014).Muzeum Vysočiny Jihlava a jeho pobočka v Třešti včetně expozice třešťských betlémů se rovněž otevřely 3. 12. v souladu s běžnou otevírací dobou. V expoziční budově na Masarykově náměstí jsou aktuálně k vidění výstavy Plané rostliny jako jídlo, koření a lék, výstava obrazů Petra Vlacha Sny za stavu bdělosti a v malém výstavním sále Skleněná krása ze sbírek jihlavského muzea. Od pátku 5. 12. je na muzejních arkádách zpřístupněna tradiční výstava Photographia Natura 2020 a od úterý 8. 12. v přízemí muzea v mázhauzu výstava s názvem Jan Bechyně – známý neznámý, která připomene 100. výročí významného entomologa pocházejícího z Přibyslavi. V Třešti budou od 15. prosince expozice doplněny o krátkodobou instalaci obrazů a drobných plastik s motivem Madony s dítětem, který je s obdobím Vánoc nerozlučně spjatý. Otevřeno by zde mělo být až do 2. února 2021, kdy se třešťská pobočka podle své standardní otevírací doby na 2 měsíce uzavírá. Oba krajské hrady – Roštejn a Kámen – již ukončily sezonu a jsou pro veřejnost standardně uzavřeny.Všechny expozice Muzea Vysočiny Pelhřimov se otevřely 8. prosince. Výstava J. Zieglera prozatím zůstane za oknem, nicméně prodej monografie byl již zahájen a ze strany veřejnosti je o ni velký zájem. Pokračování na straně 5
Dokončení ze strany 3. Muzeum Vysočiny Třebíč, které se nachází v prostorách zámku, otevře hned všechny čtyři expozice a výstavu fotografií Pavla Křečka v zámecké galerii Tympanon. Ve čtvrtek 10. prosince bude v prostorách bývalé konírny otevřena tradiční výstava betlémů pocházejících převážně ze sbírek třebíčského muzea. Těšit se tak můžete na velký stavěcí betlém J. Mládka, početné množství tradičních třebíčských skříňkových betlémů a atypické betlémy J. Macholána. Jediným vypůjčeným exponátem, a zároveň co do velikosti také tím největším, je dřevěný vyřezávaný betlém z Číměře s postavami v životní velikosti. Ten byl v předchozích letech k vidění přímo v obci Číměř. V muzeu je možné si rovněž zakoupit vystřihovací betlém od A. Žamberského. Pokud se na výstavu betlémů nedostanete, není nutné zoufat, neboť prohlídka betlémů bude též virtuální. Minimálně do Vánoc také bude pokračovat tzv. Muzejní výdejní okýnko. Každý týden je za oknem představován jeden třebíčský výtvarník, jehož dílo je zastoupeno v muzejní sbírce. Nyní je prezentován Svatopluk Máchal, před ním byl Vlastimil Toman. Navíc si zájemci mohou odnést samolepku věnovanou dílu právě vystavovaného výtvarníka, nalepit ji na připravené karty a vytvořit si tak zajímavý deníček třebíčských výtvarníků. Nasát vánoční atmosféru je možné i při procházce vedoucí zámeckým nádvořím, na kterém je nainstalován tradiční slámový betlém.Horácká galerie v Novém Městě na Moravě připravuje bezprostředně po svém otevření ve čtvrtek 3. prosince a následně v neděli 6. prosince vždy mezi 15. a 17. hodinou setkání na výstavě Odmocnina z malby s jejím autorem Janem Svobodou. Návštěvníci měli také poslední možnost zhlédnout prodlouženou výstavu fotografií Miloše Budíka. Veřejnosti se rovněž poprvé otevře výstava věnovaná Bedřichu Rozehnalovi, architektovi novoměstské nemocnice. Výstava připravená ve spolupráci s Muzeem města Brna k dovršení oslav 80. výročí založení nemocnice v Novém Městě na Moravě je zároveň symbolickým poděkováním jejím zaměstnancům za péči v této nelehké době. Ještě v prosinci připravuje galerie otevření dvou nových výstav Letem Bornovým světem a Proměny CHKO Žďárské vrchy. -krú-