Loni zemřelo na silnicích našeho kraje 37 osob. O 7 % méně než loni
Na silnicích kraje Vysočina, včetně úseku dálnice D1 procházejícího Vysočinou, policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v loňském roce vyšetřovali celkem 4 492 dopravních nehod, při nichž bezprostředně (do 24 hodin) po dopravní nehodě zemřelo 37 osob. Některé loňské dopravní nehody nemusely mít tak tragické následky, kdyby řidiči dodržovali všechny povinnosti dané jim zákonem o provozu na pozemních komunikacích, a to zejména povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Další čtyři osoby zemřely později na následky těžkých zranění. Při loňských dopravních nehodách se dalších 104 osob těžce zranilo a dalších 1 094 osob utrpělo lehká zranění.
Vývoj dopravní nehodovosti v našem kraji zaznamenal v meziročním srovnání pokles o 313 dopravních nehod, což vyjadřuje sedmi procentní pokles. Následky vykazují meziroční snížení v počtu úmrtí. Počet úmrtí bezprostředně po dopravní nehodě se snížil ve srovnání s rokem 2019 o tři úmrtí, což vyjádřeno procenty představuje pokles o osm procent. Počet těžkých zranění se meziročně zvýšil o dvě procenta (nárůst o dva případy) a počet lehkých zranění se snížil o třináct procent (pokles celkem o 170 případů).
Hmotná škoda způsobená na havarovaných vozidlech a dalším majetku dosáhla částky 291 001 000 korun a byla nižší o šest procent ve srovnání se škodou způsobenou při nehodách v roce 2019.
Ve 174 případech loni policisté při vyšetřování nehod zjistili, že řidiči před jízdou požili alkoholické nápoje a v pěti případech byli řidiči pod vlivem omamných a psychotropních látek. Poměrně časté byly případy, že dechové zkoušky u řidičů vykazovaly hodnoty vyšší než dvě promile alkoholu, kdy výjimkou loni nebyly ani hodnoty přesahující tři promile alkoholu a dokonce také téměř čtyři promile alkoholu v dechu.
Řízení vozidla nebo jízda na jízdním kole pod vlivem alkoholu jsou velmi nebezpečné. Opilý řidič i opilý cyklista ohrožuje nejen život svůj, ale také život a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Alkohol za volantem je v mnoha případech příčinou dopravních nehod, a to i s velmi vážnými následky na životech a zdraví účastníků nehody. Osoba, která řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Podle množství alkoholu se jedná buď o dopravní přestupek, nebo o trestný čin. Obecně lze říci, že pokud policisté naměří u řidiče hodnotu menší než jedno promile alkoholu, tak se řidič dopouští přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu do dvaceti tisíc korun a zákaz činnosti až na dobu jednoho roku. Pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile alkoholu, řidič se dopouští trestného činu, za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky může být řidič potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Pokud způsobí řidič ve stavu vylučujícím způsobilost dopravní nehodu, za spáchaný trestný čin mu hrozí přísnější trest, a to odnětí svobody až na tři roky.
Hlavní příčiny dopravních nehod jsou na silnicích našeho kraje dlouhodobě neměnné. Na příčinách dopravních nehod se loni v největší míře podílel nesprávný způsob jízdy (1 709 nehod), nepřiměřená rychlost jízdy (617 nehod), nedání přednosti v jízdě (302 nehod) a v neposlední řadě také nesprávné předjíždění (62 nehod). Na 22 dopravních nehodách se podílela technická závada. Největší počet dopravních nehod zavinili loni v našem kraji řidiči osobních vozidel. Za nimi následují řidiči nákladních vozidel. V roce 2020 došlo opět k vysokému počtu dopravních nehod zaviněných zvěří. Loni policisté dokumentovali celkem 1 736 případů střetů vozidel s lesní zvěří. V působnosti Krajského ředitelství policie kraje Vysočina se jedná o dlouhodobý jev.
V průběhu loňského roku se také stalo velké množství dopravních nehod proto, že řidiči zbytečně hazardovali, při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně a nepočínali si opatrně. Typickým příkladem jsou zbytečné dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách. Vjede‑li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Při jízdě v mlze je více než jindy důležité mít zajištěný dobrý výhled z vozidla, a také být dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. To předpokládá mít v naprostém pořádku osvětlení vozidla.
Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista.
Velice opatrně se musí řidiči chovat při předjíždění a nepředjíždět v případě, kdy nemohu bezpečně dokončit předjíždění. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení. Při jízdě těsně při pravém okraji vozovky ale musí počítat s nebezpečím, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,
Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde‑li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.
-pol-
