Zastupitelé kraje se seznámili s možnou trasou vysokorychlostní tratě. Cesta z Vysočiny do Prahy i do Brna potrvá 40 minut

V minulých dnech Správa železnic představila budoucí možnou trasu vysokorychlostní tratě (VRT) zastupitelům Kraje Vysočina a především zástupcům obcí na Vysočině, jejichž katastry je navržena jedna z pravděpodobných tras této strategické dopravní cesty.

Projekt VRT spojující Drážďany - Hamburk - Prahu - Brno-Ostravu a Katovice je v tuzemsku rozdělen na několik etap. Nyní jsou podle zpracovatelů realizovány tzv. předinvestiční fáze. Části projektu s vazbou na Vysočinu jsou zpracovávány ve studii. Nyní preferované vedení VRT zatím nefiguruje v zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina, předpokládá se jejich aktualizace podle konečného doporučení Centrální komise Ministerstva dopravy. Pak by VRT měla svou zastávku přímo na trati v Jihlavě - Pávov a vybrané vlaky by obsluhovaly modernizovanou stanici Jihlava město v návaznosti na další sídla na Vysočině. To je podmínka, na které trvá i vedení Kraje Vysočina.
„Vysokorychlostní trať vnímám jako něco, co by pro Kraj Vysočina v budoucnu mohlo mít velký ekonomický a i socioekonomický přínos. Trváme však na tom, že musí být důsledně vedena komunikace s městy a obcemi a co nejdříve řešeny otázky výkupních cen za pozemky obcí i soukromých osob. Zástupci obcí se už nyní netají obavami z hluku, vibrací nebo porušením vodotečí. Mají pochopitelný strach z rozdělení katastrů, nejsou spokojeni se současnými omezeními vycházejícími z patrně už neaktuální trasy, která je limituje omezeními ochranných pásem. To vše se musí začít co nejdříve komunikovat, vysvětlovat a nabízet řešení. Na čem budeme určitě trvat – to bude dostatek navržených a realizovaných přechodových míst tak, aby nedošlo k narušení spojení v rámci území,“ řekl hejtman Vysočiny V. Schrek.
Přes Vysočinu stát plánuje vést novou trať mezi Prahou a Brnem. Podle vedoucího projektu M. Pinkavy ze Správy železnic je trasa VRT, která Jihlavu zeširoka míjí, stará 20 až 30 let. Počítalo se tam s jedinou zastávkou mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. „Pochází z období, kdy vysokorychlostní vlaky byly připravované jako jakési letadlo na kolejích a propojovaly opravdu jenom ta největší města. Ten přístup se za tu dobu změnil, trasa nyní mění podobu, nově je kladen důraz na možné využití trati VRT pro obsluhu širšího území, současně na Vysočině se trasa VRT nově dříve přibližuje k trase D1, čímž se snižuje fragmentace krajiny,“ uvedl Martin Hyský, předseda výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina pro rozvojové projekty.
Aktuální plány počítají s tím, že budou vysokorychlostní vlaky sjíždět na nynější tratě, aby obsloužily podstatně větší část území. Vlaky sjíždějící u Jihlavy by tak mohly pokračovat i směrem na Třebíč a na Jindřichův Hradec. Díky sjezdům z VRT u Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku a u Velké Bíteše nepřijde o rychlejší spojení ani severní část Vysočiny, tj. část vlaků využije dané propojení s konvenční tratí, obslouží sídla typu Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a na VRT se napojí u Velké Bíteše či u Světlé nad Sázavou.
Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Stavbu prvního úseku tzv. VRT Polabí, by chtěla Správa železnic zahájit za tři roky. Tento úsek bude součástí hned dvou koridorů, a to Praha-Brno-Ostrava a Praha-Hradec Králové-Polsko.
Na Vysočině by se podle Správy železnic mohlo stavět nejdříve v roce 2028. Úsek Praha-Brno by se podle jeho předpokladu mohl realizovat do roku 2032. Předpokládané náklady na jeden kilometr nové trati jsou 700 milionu korun.
Z Prahy do Brna by měly přímé vysokorychlostní vlaky dojet za hodinu. Z Prahy do Jihlavy by se pak lidé mohli dostat vlakem za 40 až 50 minut, podobně jako z Jihlavy do Brna. Cesta vlakem z Jihlavy do těchto měst teď trvá i přes dvě hodiny. Spojení s Brnem a Prahou by bylo k dispozici min. každou hodinu. Správa železnic také počítá s tím, že v Jihlavě by v budoucnu mohlo vzniknout jedno z mnoha servisních center VRT.

-krú-