Znáte nejmenší hřbitov v ČR? Najdete ho nedaleko Velkého Meziříčí

Obec Hluboké, kterou si prosím nepleťme s vesnicí Lesní Hluboké a jež se z našeho směru či pohledu nachází za Jinošovem, se může pochlubit naprostou raritou. Zatímco Lesní Hluboké najdeme poblíž Devíti křížů na Bítešsku, tak námi myšlené Hluboké je situováno v prostoru mezi Jinošovem, Újezdem u Rosic, Krokočínem a Lesním Jakubovem. Relativně blízko leží také Kralice nad Oslavou – a jen osm kilometrů je vzdálena Náměšť nad Oslavou. Toto území vlastně tvoří jakoby jakési rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje.

O Hlubokém, kde žije jen něco přes dvě stovky obyvatel, se obecně ví, že tam stojí areál tzv. Svatojakubského pivovaru. O zdejší zlatavý mok, moc dobré pivečko, mají zájem skuteční fajnšmekři a znalci. Ovšem v Hlubokém existuje ještě jeden unikát. A to je právě ta již v úvodu zmiňovaná rarita… Kdysi mě na ni upozornil můj někdejší velkobítešský kolega, když jsme poblíž pracovali v lese. Když jsem dotyčnou zajímavost uviděl, naprosto mě fascinovala… K prohlídce se tady totiž nabízí vůbec nejmenší hřbitůvek v celé České republice! V lednu roku 2007 byl pelhřimovskou agenturou Dobrý den zaregistrován do Knihy rekordů, respektive do České databáze rekordů a kuriozit.
Jde o regulérní, všem nařízením a směrnicím vyhovující, a proto kdysi příslušnými úřady schválené místo posledního odpočinku tamějších evangelíků. Jeho rozloha činí pouze 102 metrů čtverečních(!); na šířku měří 8,90 m a na délku 11,04 m na jedné straně + 11,90 m na straně druhé, protilehlé. Obklopuje ho kamenná zeď vysoká jen asi půl metru. I z toho důvodu tohle místo vypadá, jako by se zde někdo na docela festovních základech chystal postavit si nějaký menší rodinný domek. Na krásném lesním hřbitůvku byste pod devíti lipami a javory objevili dohromady sedm hrobů – z nich pět běžných a dva úzké, přičemž místa pro další je zde ještě dost a dost.
První písemná zmínka o hlubockém evangelickém hřbitově pochází z roku 1885, ale právním základem pro jeho zřízení se stal vlastně už tzv. toleranční patent císaře Josefa II. blahé paměti, vydaný roku 1781. – V květnu 1945 zde byli narychlo pohřbeni také tři padlí sovětští vojíni; ty však již v prosinci téhož roku místní občané exhumovali a na koňských povozech je pak v rakvích převezli na společné pohřebiště příslušníků Rudé armády, které se nachází v místě velmi tvrdé bitvy ze samotného konce druhé světové války, totiž v Ořechově u Brna.
Dnes bydlí v malebné obci Hluboké pouze tři evangelické rodiny, jimž tedy prostory hřbitůvku prozatím plně postačují. O jeden z hrobů tady až dodneška pečují také potomci rodiny samotného zakladatele hřbitova, pana Josefa Sklenáře. Ti však nyní žijí v Moravském Krumlově. Uvažuje se ale o tom, že by zde v Hlubokém v budoucnu mohli být pohřbíváni i občané ze smíšených rodin, eventuálně i ti, co jsou jiného vyznání.
Zajímavé je, že místním evangelíkům kázal v letech 2010 až 2015 černošský kněz Leonardo Teca, původem z Afriky – konkrétně z Angoly. Ten sice působil především v Horních Vilémovicích, které se také nacházejí na Třebíčsku, avšak do jeho kompetence – a do jeho rajónu – spadala i kazatelská stanice v onomu našemu Hlubokému tak blízkých Kralicích. V současné době je jeho působištěm Kladno. Proslavil se mj. i tím, že při náboženských obřadech rozeznívá svými hbitými prsty africký buben.
Areál hlubockého minihřbitůvku je obklopen lesem – no a přímo v něm prý někdy rostou dokonce i hřiby. Ty však pochopitelně nikdo nesbírá, a to především z důvodu piety a pověrčivosti, ale nejspíš i hygieny. No, kdo by taky sbíral houby na hřbitově, že… Směřují sem občas i cesty turistů a cykloturistů; jenže nějaká přehnaně velká návštěvnost by zde pravděpodobně nemohla být zrovna vítána. – Ostatně, daleko větším tahákem pro podobné tzv. „morbidy“ jsou především dva hororové hřbitovy v Čechách – totiž jeden v západočeských Velharticích (jde o konkretizovanou předlohu pro Erbenovu hrůzostrašnou báseň Svatební košile, tedy o onu z proslulé sbírky Kytice), no a také ten druhý… v Noutonicích u Prahy, kam se v noci odváží jen hodně otrlé, či spíše potrhlé povahy. Kdekdo už totiž odtamtud raději zavčasu utekl, dokonce i televizní či filmařský štáb… Jde o podobně strašidelné lokality, jako jsou třeba neblaze proslulý Branišovský les – zvaný též Bor – u Českých Budějovic anebo „Transylvánský les hrůzy“ Hoia Baciu u rumunské Kluže (= město Cluj­‑Napoca v historickém Sedmihradsku).
Nárok na označení „nejmenší pohřebiště“ v ČR si sice někdy dělají rovněž jihočeské Libějovice, což je vesnice na Strakonicku, nacházející se blízko Chelčic, Vodňan a Netolic; jejich prvenství v tomto ohledu však nemůže být uznáno, neboť v jejich případě jde jen o dva hroby věnované bývalým tamějším kněžím.
Poznámka:
Do Hlubokého se z Meziříčí snadno dostanete přes Velkou Bíteš a Jinošov, anebo po ose Dolní Heřmanice – Tasov – Čikov – Jasenice – Pucov – Jinošov (a kousek za ním už bude právě Hluboké). Až se ocitnete v Jinošově, připomeňte si, že na tamější škole působil slavný básník Otokar Březina, čelný představitel českého poetického symbolismu, osobní přítel známého tasovského literáta Jakuba Demla. Po Otokaru Březinovi je ostatně pojmenována i žlutě značená turistická stezka vedoucí podél řeky Oslavy z Meziříčí až k Tasovu. Je lokální součástí tzv. Mlynářské (cyklo)stezky. Hned u Jinošova se nachází také zámecký areál zvaný Schönwald (v překladu cosi jako „Krásný les“) s moc pěknou oborou.
Text: Vladimír Pařil. Fota: zdroj internet.