Rybáři vylovili na 130 000 kusů ryb

V Kraji Vysočina se nachází více než 160 rybářských revírů s výměrou přesahující 2 000 ha. Asi jedna třetina z nich je pstruhových, tedy vhodných pro rybí obsádku tvořenou zejména pstruhy potočními či duhovými, siveny nebo lipany. Ostatní revíry jsou mimopstruhové, které jsou svými podmínkami vhodné hlavně pro kapry, líny, cejny, amury, ale také pro dravé ryby, jako štiky, sumci, candáti.

Jednoznačně největším rybářským revírem v našem kraji je revír Jihlava 7–8 s téměř 400 hektary, tvořený vodní nádrží Dalešice. V rozloze následuje revír Jihlava 6 s 90 hektary, jehož součástí je vodní nádrž Mohelno a Trnava s 83 hektary s vodní nádrží Trnávka. Naprostá většina rybářských revírů v našem kraji však svojí rozlohou nedosahuje ani 20 hektarů.
V rybářských revírech Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří převážně na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce ulovili sportovní rybáři celkem více než 130 000 kusů ryb o celkové hmotnosti 200 tun. Od vody si odnesli přes 55 000 kaprů o hmotnosti téměř 160 tun, téměř 13 000 cejnů, přes 14 000 pstruhů duhových, 3 000 pstruhů obecných, 2 700 candátů, 2 600 línů a štik, 2 000 okounů, ale také téměř 500 úhořů a 270 sumců. Kapr tvoří 80 % hmotnosti všech ulovených ryb. Tento poměr je obdobný i u Českého rybářského svazu, který prostřednictvím svých územních svazů – Jihočeského a Východočeského působí na okrese Pelhřimov, resp. Havlíčkův Brod.
Ze zhruba 4 000 hektarů produkčních rybníků, tedy těch, které nejsou rybářskými revíry, se každoročně v Kraji Vysočina vyloví až 2 000 tun ryb. Celková produkce ryb v České republice dosahuje asi 21 000 tun ryb, Kraj Vysočina se tak na tomto čísle podílí z jedné desetiny. Množství ryb vylovených z místních rybníků a chovných zařízení se za posledních sto let mnohonásobně zvýšilo. Zatímco začátkem 20. století to bylo 2 600 tun, v padesátých letech asi 5 000 tun ryb, v osmdesátých a devadesátých letech se produkce zvýšila až na současnou hodnotu.
Na Vysočině, stejně jako v celé České republice, má ve výlovu našich ryb jednoznačně nejvyšší zastoupení kapr, a to až 90 %. Kapr se začal v našich zemích chovat v 11. až 12. století. O čtyři sta let později se však dostal téměř na každý jídelní stůl. Rozšíření jeho chovu bylo způsobeno jeho dobrou životností, poměrně rychlým růstem a v neposlední řadě i striktními postními pravidly, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů. To zapříčinilo budování rybníků a vznik rybníkářství, jako nového hospodářského odvětví. Jen v Kraji Vysočina je rybníků a ostatních vodních ploch téměř 9 000.
„Hospodaření na rybnících je důležitou formou akvakultury a základem českého produkčního rybářství. Mimo produkci ryb však rybníkářství sehrává i vodohospodářskou, krajinotvornou, kulturní nebo protipovodňovou roli. Rybníkářství patří k národní tradici, jedná se o historický odkaz zanechaný našimi předky,“ uvádí radní Pavel Hájek pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí, ale zároveň připomíná: „Vysoké rybí obsádky, které souvisí s několikanásobným zvýšením produkce ryb, mohou vést k poškození i zničení ostatních částí akvakultury a zhoršení čistoty vody ve vodních nádržích.“
-krú-