Příprava rozpočtu Kraje Vysočina na rok 2023. Největší výzvou bude pokrýt vysoké náklady na energie

Pravidelně každý rok během letních prázdnin začíná proces, který vrcholí prosincovým zasedáním zastupitelstva kraje, na kterém probíhá schvalování rozpočtu na další rok.
„V současné době predikujeme pro rok 2023 sdílené daňové příjmy ve výši necelých 6,5 miliardy korun. Jde o zásadní údaj, od kterého se bude odvíjet i výše objemu výdajů,“ uvedl Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a dopravy. Spolu s dalšími příjmy, zejména účelově vázanými transfery ze státního rozpočtu, počítá kraj s příjmy přes 15 miliard korun.

Pro porovnání, schválený rozpočet kraje na letošní rok obsahoval v položce sdílených daňových příjmů hodnotu 5,5 miliardy korun. Podle Miroslava Houšky výrazný nárůst pro rok 2023 umožňuje letošní vývoj daňových příjmů, který je z tohoto pohledu pro kraj příznivý. S ohledem na dosavadní plnění příjmů rozpočtu je předpoklad, že na konci roku kraj na sdílených daňových příjmech obdrží více prostředků, než bylo původně plánováno. Nad očekávání se vyvíjí zejména inkaso z příjmů právnických osob a vysokou inflací posílené inkaso DPH. Současná data ukazují, že by kraj mohl letos obdržet o cca 15 % více daňových příjmů, než v roce 2021.
Co se týká výdajové stránky rozpočtu, podklady pro rozpočet zpracovávají a předkládají, na základě priorit kraje, příslušní správci rozpočtových kapitol. Tyto jsou pak v rámci rozpočtového procesu podrobně diskutovány a případně dále upravovány. „Pro rok 2023 bude největší výzvou pokrytí právě zvýšených objemů na energie, popř. dalších výdajů, mezi které patří například dopravní obslužnost, jejichž objem bude ovlivněn stávající vysokou inflací,“ upozorňuje hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Největší výdajovou kapitolou bývá pravidelně kapitola Školství, mládeže a sportu – předpokládaný objem se bude pohybovat kolem 9 miliard korun (zde cca 8,3 miliardy korun z daného objemu činí výdaje na úhradu tzv. přímých výdajů na vzdělávání, které jsou kryty transferem ze státního rozpočtu). Druhou objemově nejvýznamnější kapitolou pak bývá kapitola Dopravy, jejíž výše je předpokládána v objemu cca 2,5 miliardy korun. „V této částce jsou jednak výdaje do krajské silniční sítě, zimní a letní údržba, významnou část tvoří pak výdaje, které kraj poskytuje provozovatelům veřejné osobní dopravy na dokrytí prokazatelných ztrát vznikajících ze smluv na zajištění dopravní obslužnosti,“ vysvětluje Miroslav Houška a dodává, že 1,2 miliardy korun bude rozpočtováno na kapitole Nemovitý majetek, kdy tyto finanční prostředky jsou určeny jak na opravy a údržbu nemovitého majetku kraje, tak samozřejmě do jeho dalšího rozvoje – jsou připravovány nové investiční akce napříč všemi oblastmi – tedy ve školství, zdravotnictví, kultuře nebo sociálních věcí. Významnou část výdajové strany rozpočtu pak tvoří kapitoly Evropské projekty a Dotační politika Kraje. Na kapitole Evropské projekty jsou soustředěny projekty, které jsou spolufinancovány z prostředků Evropské unie, se současným odhadem výdajů ve výši 1,7 miliardy korun. Kraj, i přes velmi složitou ekonomickou situaci, plánuje, že i nadále bude poskytovat dotace z tzv. Fondu Vysočiny. Na budoucí dotační programy by mohlo být vyčleněno více než 300 milionů korun.
-krú-