Povídání o Jasenici

I. část
Obec jménem Jasenice byste nalezli na trase z Tasova do Jinošova. Po silnici pak projedete nejprve Čikovem, potom právě Jasenicí a nakonec ještě Pucovem.
Když se zmíní Jasenice a Pucov, většinu z nás napadne těžba uranu. Ano, ta zde opravdu probíhala – a stopy po ní jsou místy dodnes vidět. Byla tu i šachta, z níž se cenná strategická surovina odvážela do úpravny uranové rudy v Rožné, respektive v Dolní Rožínce. Kdysi se zde ovšem těžívala také ruda železná, ba dokonce prý i stříbro.

Skrz Jasenici protéká krásný a poměrně velký potok Jasinka, jenž bývá řidčeji označován rovněž jako Jelenka, a sice hlavně na horním úseku svého toku. Pro mě je to ale prostě uranový potok – podobně jako například říčka Nedvědička v Rožné a pod ní. Ale když jsem tu u potoka Jasinky kdysi pracoval v lese, stejně jsem se v něm musel umývat a osvěžovat. A proč ne… Ostatně, jednou jsem zde poblíž osamocené usedlosti, snad bývalého mlýna či hájenky, mimoděk překvapil jednu ženu, když se tu nahá koupala přímo v tůňce.
Jasinka se vine a klikatí od Čikova k Jasenici a potom až dolů do Naloučan, přičemž se permanentně proplétá a křižuje s dosti pěknou cestou, jakžtakž vhodnou i pro auta. Na úseku Jasenice – Naloučany se nachází dohromady sedmnáct průjezdných brodů, které jsou vystlány betonovými panely, a tím pádem notně zpevněny neboli pořádně vyztuženy. Lze je snadno čímkoli projet; nikoliv však přebrodit suchou nohou. Při pěší túře tímto lesnatým údolím se proto buďto musíte neustále zouvat, nebo je dobré s sebou mít holínky, případně poněkud riskantně překonávat tok vedle brodů – vždy po loženém, leč dosti tenkém stromovém kmeni.

Vladimír Pařil
Pokračování příště.