Chvála spolupráci: proč se volejbal ve Velkém Meziříčí drží tak dlouho

Při hodnocení právě skončeného soutěžního období je potřeba také připomenout, proč se volejbal ve Velkém Meziříčí drží tak dlouho ve špičce českého mládežnického volejbalu. Vždyť junioři budou začínat 19. sezonu v nepřetržité řadě v nejvyšší soutěži v extralize.

Pochopitelně, že nejde dělat vrcholový sport v rámci pouze jednoho města. Nejde to ani v mnohem větších městech než je Velké Meziříčí a nejde to ani v jiných a populárnějších sportech než je volejbal. A není to také chyba, ale je to nutnost. My sice máme dlouhodobě dobré juniory, ale přísun nových hráčů za hráče, kteří se díky věku loučí s dorosteneckým obdobím, nejsme schopni zajistit pouze z vlastních zdrojů. Navíc, když se u nás speciálně dařila práce pouze s některými ročníky (naposledy s ročníky narození 1994 a 1998). Začala spolupráce s Jihlavou, Havlíčkovým Brodem nebo Třebíčí. Ta funguje po stránce přechodu nejlepších hráčů k nám poměrně dobře. Spolupráci řešíme i se Žďárem n. S. Ovšem nakonec k medailovým stupňům nás posunula až spolupráce ze Znojmem. Volejbalový oddíl Pegas Znojmo dlouhodobě vykazoval v kategorii žáků výborné výsledky. Nejlepší hráči po skončení žákovského věku však pravidelně chodili do centra v Brně. Až jednou se objevila hlavní postava znojemského žákovského volejbalu Dan Kasan spolu s tehdejším trenérem znojemských juniorů Markem Jakubcem ve Velkém Meziříčí s návrhem spolupráce. Pochopitelně jsme byli ihned pro. Myslím, že nikdo z nás nečekal jak dobře to nakonec začalo fungovat. Kromě hráčů, jsme získali ke spolupráci i trenéry, což bylo to nejhlavnější. V první řadě to chtělo vyřešit dojíždění na tréninky. Díky elánu trenérů Dana Kasana a Marka Jakubce se to vyřešilo výborně. 2× v týdnu se trénovalo u nás, znojemští měli další 2 tréninky ve Znojmě a naši u nás. Meziříčští hráči pomáhali Znojmu v juniorské 1. lize, znojemští nám v juniorské extralize. Výsledkem byla historická stříbrná medaile v roce 2015 a bronzová v následujícím roce. Postupně se v našem dresu objevili Honza Kasan, Víťa Jakubec, Šimon Alexa, Ríša Stanislav, Jakub Bárta, Dominik Frecer, Robin Pokorný nebo Honza Krejčí a v mužích Jirka Koukal (doufám, že jsem na někoho nezapomněl). „Hnacím motorem" a za vším stál hlavně Dan Kasan. Minimálně 2× týdně dojíždí na tréninky, je na všech zápasech, natáčí video, dělá asistenta u juniorů a v právě skončené sezóně přesedlal i na lavičku mužů. Zároveň tejpuje hráče, sehnal a zařídil jednotné oblečení a vybavení mimo sport. Navíc je i významných trenérem beachvolejbalu. Během posledních let se do našeho „realizačního týmu" přidala i jeho žena Kateřina, která se vrhla energií sobě vlastní na kondiční část trénování. Dělá to způsobem, že i taková dřina jako je kondice, je dělána s nadšením a nikdo si bez ní (kondice i Kateřiny) nedovede představit žádné soustředění (a že jich máme). Já nechci nějak vše idealizovat. Ale spolupráce se Znojmem v podobně Dana a Kateřiny Kasanových a v minulosti Marka Jakubce příkladná je. Nese ovoce, díky tomu máme ještě lepší výsledky jak v juniorech, mužích a nesmím zapomenout ani na úspěšné kadetské roky. Teď jsme na prahu nové sezóny, která má několik výzev. Muži musí potvrdit svoji oprávněnost v 1. lize, junioři budou po 19 letech zařazeni do „české" skupiny extraligy. Jak jsem psal o trenérských nadšencích v kategorii žákovských celků a přípravky, tak trenérská obětavost v těchto věkově starších kategoriích je ještě důležitější. Zde se hraje již „velký" volejbal a tam nestačí jen hráče zbláznit, ale oni musí také něco umět. Je za námi jasná stopa, kterou musíme udržovat i do dalších sezón. Zatím na to máme jak odborně, tak i finančně. Za to patří také velký dík Jirkovi Sedlákovi, který má na starosti naše veškeré finance a co zvládne on sám, na to nestačí mnohde celá ekonomická oddělení. Proto hledíme do nové sezony optimisticky. Také jsme ji zahájili týdenním soustředěním v družebním Tisnu v Chorvatsku a vzali jsme s sebou kromě juniorů i 10 hráčů naší přípravky. O tom speciálně v některém z příštích článků.

Petr Juda