Hořící auto způsobilo Jakubu Lavickému během závodu potíže

O posledním květnovém víkendu odstartoval druhý závod Československého autoslalomu. Tentokrát seriál zamířil na motokárovou trať v Dunajské Stredě, kde organizátoři opět odvedli skvělou práci při tvorbě trati, kde technické pasáže přecházely v rychlé úseky.

Na závod dorazila evropská špička v čele s několikanásobným mistrem Rakouska a zóny střední Evropy Patrickem Mayerem. Chyběl zde však maďarský závodník Tihamér Balogh.
Ranní tréning pro mě byl trošku protrápený. Asfalt byl lehce mokrý a jeho teplota se nepohybovala moc vysoko. To znamenalo velmi neklidnou jízdu, protože pneumatiky za takových podmínek nefungují moc dobře.
Na první závodní jízdu jsem upravil tlak v pneumatikách a byl jsem připraven na start. Tentokrát už jsem mi jelo velice hezky, auto dělalo přesně to, co jsem chtěl, a časem 1:39.8 jsem prozatím figuroval na šestém místě v kategorii R1.
Druhá jízda se nesla v podobném duchu, až na poslední zatáčku, kde jsem šel velmi pozdě na brzdy a ztratil drahocenné vteřinky. Zlom však nastal ve třetí závodní jízdě, kde se mi při nájezdu do druhého kola zadřela ojnice a prorazila blok motoru. Olej vystříknul na výfuk a auto začalo hořet. V ten moment, když se všude kolem mě objevil bílý kouř jsem věděl, že když to rychle neuhasím, tak už se možná nikdy nesvezu.

Jediná škoda – zadřený motor

Naštěstí se mi oheň podařilo zkrotit velmi rychle, takže jediná škoda byla nakonec „jen“ zadřený motor. Obrovský dík patří pořadatelům, kteří tuto situaci zvládli bravurně a během jedné minuty bylo u vozu několik hasicích přístrojů. Touto závadou pro mě samozřejmě tento závod skončil. Pouze s jednou povedenou jízdou jsem nedosáhl ani na jeden bod a skončil jsem devátý ze třinácti vozů v kategorii R1.
Otázkou však bylo, jak pokračovat. Koupě nového motoru není vůbec snadná a ani levná záležitost… Ale nakonec, po několika dnech hledání, jsem objevil motor v krásném stavu na severu Polska. Nezaváhal jsem ani chvíli a motor objednal. Trvalo to více jak týden, než se motor dostal až k nám. Měli jsme obrovskou radost, když jsme ho donesli do garáže.
Druhý den jsem se pustil do nastrojování nového motoru, protože přišel bez všech důležitých komponent jako jsou například čidla otáček, teploty a tlaku, řídící jednotka, nebo škrtící klapky. Naše radost z nového motoru ale velmi rychle opadla, když jsme zjistili, že nemáme kam přišroubovat snímač vačkové hřídele, protože na motoru z Polska chybí otvor na uchycení. A tím to nekončilo. Příruby na škrtící klapky měli rozdílnou rozteč, takže jsme znovu skončili…
Po chvílí přemýšlení, jak se dostat z této bezvýchodné situace nás napadlo zaměnit hlavy motorů. Tato operace by vyřešila oba dva problémy, ale věděli jsme, že to nebude vůbec jednoduché.
Po několika probdělých nocích a spoustě nervů se nám podařilo nastartovat pět dní před dvojzávodem, který se jel 20. 7. – 21. 7. na Slovakiaringu.
Jestli motor fungoval se dozvíte v dalším vydání Medřičských listů.

-jal-