Výchova dětí v rodině podle Kamevédy

Angličtina k uplatnění v současném světě nestačí, v tom budoucím už vůbec ne!

V současné situaci rodiče kolabují z celodenní přítomnosti svých dětí. Přitom je situace probíhající karantény doslova ideální pro intenzivní výuku cizích jazyků.

Kdo začal hned na začátku, možná už stihl dát dítěti solidní základ některého z cizích jazyků. A kdo ještě nezačal, může tímto způsobem efektivně využít zbývající čas nuceného sdružení své rodiny.
Komplexní výchova poskytuje dětem do života velký dar, protože je vybavuje odolností, pevným zdravím a dovednostmi, které je následně podporují v kariéře. Vždy jsem tvrdil, že mezi těmito dovednostmi a schopnostmi kraluje znalost cizích jazyků, protože jejich využitelnost v dalším životě je u každého dítěte neoddiskutovatelná. Je to ta nejlepší a nejužitečnější investice do vlastního dítěte.
V prvním roce života u své dcerky nebo syna ještě netušíme, zda se budou jednou živit kopáním do míče, brnkáním na kytaru nebo jinými běžnějšími dovednostmi. Veškeré získané dovednosti jsou užitečné pro komplexní rozvoj osobnosti, mohou se stát základnou budoucího povolání, ale dopředu nemůžeme tušit, zda jejich reálné využití bude v dalších životních fázích jen okrajové. U cizích jazyků tato nejistota neplatí. Můžeme si dopředu být zcela jistí, že naše dítě je v budoucnu bude potřebovat a že je bohatě využije. Jazyky jsou dnes naprosto nepostradatelné. Požadavku znát minimálně angličtinu, ale raději i další řeči, se vlastně nejde vyhnout. Dříve byla v naší populaci cizojazyčná negramotnost naprosto běžná, ale dnes by představovala do dalšího života opravdu velký hendikep.
Domnívám se, že této změně by měla odpovídat i jejich pozice v rámci výchovy v rodině. Cizí jazyky by měly mít velký prostor a měly by být součástí rozvrhu každého dne už hluboko v předškolním věku. Pokud tuto výzvu jako rodiče zvládneme, dáváme tím svému dítěte veliký a nesmírně hodnotný dar do jeho dalšího života, ať už jeho kariéra v budoucnu zamíří jakýmkoliv směrem.
Je opravdu nutné „mařit čas“ studiem cizích jazyků?
V oblasti profesionálního sportu, zvlášť tenisu, ledního hokeje, fotbalu, ale také celé řady individuálních sportů, kdy mladý člověk cestuje po světě, musí komunikovat a zařizovat si vše potřebné, je minimálně perfektní angličtina samozřejmostí. Ještě hlubší znalosti je třeba získat, pokud dítě směřuje na mezinárodní studijní, či dokonce vědeckou dráhu. Také v oblasti kultury, obchodu a byznysu obecně se dnes vše podstatné skloňuje v cizích jazycích.
Ale i když sestoupíme trošičku níž, do každodenní praxe obyčejných lidí, tak ani pak se jazykovým znalostem nevyhneme. Tento požadavek se dnes běžně objevuje i u dělnických a řemeslných profesí. A v tom mají Češi značné nedostatky. Firmy jsou proto často nuceny najímat místo nich zahraniční pracovníky, kteří tyto znalosti mají. A tady už tento nedostatek reálně diskriminuje ty, kteří po této stránce nejsou dostatečně vybavení, část obyvatel to v budoucnu může přímo ekonomicky či existenčně ohrozit.
Nedávný průzkum realizovaný personální agenturou Grafton Recruitment ukázal, že pokročilou znalostí angličtiny (označovanou jako úroveň C1 nebo C2 – profesionální znalost jazyka, vládnutí slovem i písmem) se může pochlubit jen 36 % Čechů. Střední – průměrnou znalost angličtiny, která je ale pro většinu firem nedostatečná, uvádí 66 % respondentů. Přitom dvě třetiny pracovních pozic vyžadují minimálně dobrou znalost angličtiny, která je v mnoha společnostech tzv. „firemním“ jazykem, a k tomu ještě minimálně jeden další cizí jazyk.
Celá třetina firem působících v současnosti v České republice pak vyžaduje znalost dvou světových jazyků.
Čím více jazyků, tím více šancí k seberealizaci.
Je naprosto zřejmé, že znalost dvou a více jazyků nebude specifickým požadavkem u jedinců podstupujících nějakou hvězdnou kariéru, ale že se bude jednat o základní kvalifikační požadavek pro velkou většinu profesí. Už dnes Češi v této oblasti vzdělanosti silně nestačí požadavkům zaměstnavatelů a je zřejmé, že v dalších letech se tyto požadavku budou ještě zvyšovat.
Jak jsme na tom dnes se znalostí cizích řečí?
Podívejme se pro ilustraci na přehled znalostí českých pracovníků, který pro zjednodušení uvádí procentuální hodnoty znalosti cizích jazyků v jeho střední – průměrné úrovni (označováno B1/, B/2).
Angličtina 66 %
Němčina 13 %
Francouzština 7 %
Ruština 6 %
Španělština 5 %
Italština 3 %
Švédština 1 %
Mladá generace, zvlášť posluchači některých vysokých škol, už jsou na tom s cizími jazyky lépe, než předchozí generace, ale stále je co zlepšovat.

Pokračování příště
Pavel Zacha, autor Kamevédy
Více na webu či Facebooku Kamevéda