Představujeme šachové oddíly…

ŠK Caissa Třebíč

V Třebíči se královská hra začala organizovaně provozovat relativně pozdě. Teprve až roku 1921 zde byl totiž založen šachový odbor tzv. „Sportovní společnosti Třebíč“; jeho členové se pak pravidelně scházeli v kavárně U Mottlů na onom hlavním a tolik rozlehlém Karlově náměstí. Šachisté se tu ale utkávali také v jiných kavárnách a restauracích, zejména však v Dělnickém domě.

V červnu roku 1922 se Třebíčští v čele s profesorem Šabršulou stali pořadateli opravdu veliké akce… Uskutečnil se tady totiž vůbec první sjezd tehdejší Brněnské šachové župy. Uvedený velepodnik provázela celá řada turnajů, zápasů, dále i bleskovkových a řešitelských soutěží. Hrálo se v budově místního gymnázia – ale protože zrovna panovala velká vedra, tak se účastníci sjezdu večer osvěžovali ve stinné zahradě nádražní restaurace, kde se v partiích pokračovalo.
Prvními místními přeborníky se po oddílových soutěžích stali jistý Jan Smrž a po něm právě již zmiňovaný prof. Šabršula.
Během války a protektorátu se začalo hrávat také v hotelu Zlatý kříž. Hodně se tu provozoval zejména bleskový šach na diktát (tedy s povely rozhodčího: „bílý táhne – teď!“ a „černý – teď!“), ale také volné partie.
Třebíč tedy působila v rámci Brněnské šachové župy, leč od r. 1949 se začala pravidelně zúčastňovat soutěží družstev i jednotlivců v rámci Jihlavského kraje. V roce 1956 došlo obecně k založení tělovýchovných jednot – a v tomto krásném městě na řece Jihlavě vznikla TJ Spartak, do níž byl začleněn i oddíl šachu. Milovníci figurek se ovšem začali organizovat také v dělnické čtvrti Borovina, a to postupně vlastně už od války (později TJ BOPO).
Největšího úspěchu v mládežnické kategorii dosáhli místní spartakovci v letech 1975–1976; tehdy Třebíč zvítězila v žákovské skupině Velké ceny ČSSR.
V roce 1977 šachový oddíl přesídlil z hrací místnosti v hotelu Podlipný (u vlakového nádraží) do Sportovní haly Leopolda Pokorného; tam získal svůj azyl na dalších téměř třicet let.
Do dalšího vývoje se pochopitelně promítlo také to, že v osmdesátých letech byla uvedena do provozu Jaderná elektrárna Dukovany. Spolu s jejími pracovníky nastal nový příliv dalších kvalitních šachistů. Postupně se začalo hrávat v pronajatém salónku v šestém patře krásného moderního hotelu Atom.
V červnu 2005 bylo nově založeno občanské sdružení ŠK Caissa Třebíč. Nejprve mělo pouze jedenáct členů, nyní již je jich podstatně více. Nebudeme je všechny vyjmenovávat, ovšem asi nejznámějšími tamějšími borci jsou Jan Tesař a zejména právník/notář Miroslav Michálek (rating ELO 2482 b.), který si v náročné kvalifikaci vybojoval svoji účast ve finále mistrovství světa v tzv. korespondenčním šachu. Ze třinácti lidí ve skupině totiž skončil na nádherném 2. místě, za vítězným Němcem, když nakonec porazil velmi silného reprezentanta USA Jona Ostrikera s úctyhodným ELO 2564 b. Toto finále však nebude hráno korespondenčně, nýbrž přímo, a to prostřednictvím internetového šachového serveru mezinárodní federace ICCF. Celkem 17 osob k němu nastoupí až teprve v červnu 2021.
V dnešní době tvoří Caissu Třebíč celkem tři týmy – A, B a C. Ty hrávají soutěže v rámci kraje Vysočina, avšak někdy i vyšší.
Na závěr se ještě asi sluší vysvětlit, cože je to vlastně ta Caissa. Jde o éterickou bytost, kterou romantici někdy v polovině 19. století prohlásili za bohyni šachu. Původně šlo o jednu z thráckých dryád řeckého bájesloví – což byly napůl lesní víly a napůl jakoby polobohyně, které většinou vystupovaly přímo ze stromů.
Na obrázcích jsou vlajka Třebíče (nahoře), bohyně­‑dryáda Caissa, borovinští šachisté asi někdy v 60. letech a hotel Atom (obrázky dole).

Vladimír Pařil