Město a Židovská obec stále jednají o osudu nové synagogy

V médiích se opět objevila zmínka o tom, jak se vyvíjí osud nové synagogy ve Velkém Meziříčí. Město a Židovská obec stále jednají, zatím se ale nedohodly.

Synagoga nechvalně proslula tím, že je v ní již několik let asijská tržnice, na což poukázal někdejší pořad Šumná města a v důsledku toho se zpráva rozšířila po celé republice.

Pochopitelně vzbudila vlnu kritiky, a to i za hranicemi našeho města. Zmíněné téma se otevírá snad po každých komunálních volbách. Nebylo tomu jinak ani po těch posledních. Iniciativu, aby se situace změnila, vyvinul nový zastupitel města Tomáš Rapušák.
„Nová synagoga je má aktivita. Je to dlouhodobá ostuda našeho města, a proto bych chtěl tuto situaci změnit,“ píše v komentáři pro týdeník Medřičské listy zastupitel za Meziříčské fórum T. Rapušák, „po úvodních jednáních či snahách o změnu jsem se setkal s pochopením problematiky na Židovské obci (ŽO) v Brně při soukromé návštěvě. Dlouhou dobu trvalo, než se ve městě změnil postoj k této problematice. Tato aktivita se potkala s hodně velkým nepochopením některých lidí či stran. Po mnoha hodinách vyjednávání napříč politickým spektrem se v zastupitelstvu hlasovalo o tom, že město má jednat o převedení synagogy do majetku města.
Byla stanovena čtyřčlenná komise z řad zastupitelů pro jednání s Židovskou obcí Brno. Hlasování o této problematice dopadlo jednoznačně a s jednáním souhlasili všichni přítomní zastupitelé.
Úkolem jmenované komise nebylo jen jednání s ŽO, ale také nalezení smysluplného využití nové synagogy pro město. Řešení nalezla zastupitelka Pavla Kamanová, a to využití synagogy jakožto koncertního sálu pro základní uměleckou školu (ZUŠ). Tento sál ZUŠ v této chvíli postrádá. Jako další využití se nabízí možnost koncertování klavírních umělců či výstavy ve spolupráci s pražským Židovským muzeem.
O těchto informacích proběhlo jednání na ŽO Brno. Jednání proběhlo v přátelském duchu a určily se úkoly pro jednotlivé strany a narýsovaly se možnosti vzájemné dohody. Zároveň proběhnou jednání s případnými investory a pak také o možnostech získání peněz ze strany státu (viz https://www.obcasnik.eu/zachrani-velke-mezirici-synagogu-jako-v-jirkove/).
Na závěr všeho by měla být nachystána dohoda obou stran, kterou musí opět schválit zastupitelstvo. Teprve v této chvíli může být podepsána kupní smlouva např. za symbolickou jednu Kč. Bez rozhodnutí zastupitelstva, komise či starosta nemohou žádné smlouvy uzavírat. V podnikatelské sféře, kde se pohybuji, bych řekl, že by vše mohlo být nachystáno „raz dva“. Nicméně v politice je možné všechno, a tak bych nerad předbíhal. Mohu mluvit jen sám za sebe, jsem připraven dotáhnout dohody do konce a postarat se o smysluplné využití nové synagogy. Rozhodně nesouhlasím s tím, že za stávající stav je plně zodpovědný pouze vlastník a nikoli město. Protože město v těchto případech má jednat s vlastníkem, aby se stávající stav změnil. A k tomu konečně dochází,“ uvedl Tomáš Rapušák. Ten je vedle starosty Josefa Komínka (ČSSD), zastupitelů Pavla Blažka (ČSSD) a Pavly Kamanové (KDU-ČSL) členem komise, která k tomuto účelu byla ustanovena.
K tématu se tedy pro náš týdeník vyjádřili i oni. Uvedli, že k uzavření spolupráce zatím nedošlo a zdroje financování (např. na opravu za cca 20 mil. Kč) se řeší. „Dle slíbeného převážně z externích zdrojů,“ podotkl P. Blažek. O jakém časovém horizontu je řeč, tzn., kdy by mělo dojít k převodu, za jakých podmínek a kdy by měla být zahájena vlastní rekonstrukce atd., se podle Blažka dá těžko odhadnout, stejně tak náklady na udržování objektu, pokud by ho město získalo. „Vše bude vycházet z toho, zda bude, nebo nebude Město VM vlastníkem, jaké bude hlavní využití budovy, jak velké investice a v jakém rozsahu budou do budovy investovány, jaké technologie budou instalovány. Z těchto důvodů nelze prozatím přesně odhadnout předpokládané náklady na provoz,“ domnívá se Blažek. Ten na otázku, jak se tato investice slučuje s realizací dalších zejména stěžejních investičních záměrů města (např. rekonstrukce zimního stadionu, výstavba relaxačního centra apod.) uvedl, že priority realizace akcí jsou podle něho jasně dané koaličním programem. „Vzhledem k tomu, že se koalice dohodla na programovém prohlášení a pod něj se podepsala, znamená to, že tyto body jsou pro mě prioritou, což se ale nevylučuje s podporou získání synagogy do majetku města a s jejím smysluplným využitím. Z tohoto vyplývá, že tento záměr podporuji, ale jen za určitých podmínek a za předpokladu, že nebudeme muset omezit realizaci některých bodů programového prohlášení. Je třeba si uvědomit, že získání synagogy, její využití a rekonstrukce bude běh na dlouhou trať a domnívám se, že to v konečném důsledku přesáhne do dalších volebních období,“ míní Blažek.
Také zastupitelka Pavla Kamanová potvrdila, že schůzka na Židovské obci měla pouze informativní charakter. „K žádnému prodeji ani převodu nedošlo a zatím jsme se ještě ani definitivně nedohodli,“ nastínila, „pochopitelně jsme se bavili o záměrech města s touto stavbou – napadlo mě, že by mohla být vhodně využita pro kulturní účely, zejména pro ZUŠ, která již dlouhodobě postrádá koncertní sál. Je třeba mít však stále na paměti, že musíme nejprve zvážit finanční možnosti. Dokud nebudeme vědět, odkud vzít finanční zdroje na nepochybně nákladnou opravu i údržbu, nebudeme moci adekvátně rozhodnout, je-li možné tuto budovu vlastnit a patřičně se o ni postarat.“
P. Kamanová dále uvedla, že náklady na udržování objektu je třeba dobře zvážit, proto nabádá v tomto ohledu k opatrnosti. Priority investičních záměrů města zůstávají i podle ní stále dle koaličního programu na prvním místě. „Nápad se synagogou přišel sice mimo rámec koal. programu, ale bereme to jako výzvu, která je také aktuální. Je-li opravdu reálná možnost tento projekt opravit, budeme jistě rádi, ale je třeba také pomýšlet nejen na účelné a smysluplné využití objektu, ale především na možnost získání fin. prostředků,“ uzavřela Kamanová.
Starosta Komínek ještě dodal, že po ukončení jednání bude vydáno společné prohlášení.
Už loni vedení města uvedlo, že se obě strany shodly, že současný stav synagogy není dobrý, ale společné řešení prozatím nenašly. „Do projektu Revitalizace židovských památek – 10 hvězd – dokončeného v roce 2014, naše synagoga zařazena nebyla. V Kraji Vysočina dostaly přednost synagogy v Polné a Nové Cerekvi. A mimo tento projekt se na opravu židovských památek nedaří sehnat potřebný finanční obnos. Bylo dohodnuto, že obě strany ověří situaci kolem dotačních programů na obnovu památek, jak z EU, tak ze zdrojů ministerstev ČR,“ vyjádřili se loni v létě starosta s místostarostkou J. Jurdovou.

Připr.: Iva Horká

Foto nahoře: Atlas Česka; foto dole, pohled zepředu: Iva Horká