Úctyhodných čtyřicet let můžeme na hudební scéně vídat a slýchat country skupinu Stetson z Velkého Meziříčí. Zmíněné výročí oslavila minulou sobotu v Jupiter clubu.
Sešli se na ní jak současní, tak i bývalí členové, a samozřejmě příznivci a podporovatelé kapely.
Změna vyhrazena! Akce si ověřujte u pořadatelů.
Do 30. června 15.00 • Modré z nebe
Výstava akvarelů Ivany Bíbrové a Evy Pejchalové. Otevřeno po – so 9 – 17 h, ne 14 – 17.30 h. Kavárna a bistro Termoska, Náměstí 79/3, Velké Meziříčí,
Fenomén takzvaného honu na čarodějnice kdysi zasáhl prakticky celou Evropu, ba dokonce i zámoří. Tento neblahý jev byl dlouhodobý; kulminoval však zejména v 17. století a pokračoval až do osmnáctého. – Ono se to obecně málo ví, ale zmíněné běsnění se, no a to dokonce už ve druhé polovině šestnáctého století, týkalo přímo i naší oblasti. Zvláště pak Bobrové, Bíteše, Tasova, Čikova, Naloučan, Jasenice a dalších blízkých obcí a vesnic.
Čarodějnice z Dózy se opět těší na vaši návštěvu.
Tentokrát 30. dubna přiletí na svých koštětech a na pár hodin zavítají do okolí Fajtova kopce ve Velkém Meziříčí.
Pokud je chcete vidět, vyfotit se s nimi a hlavně si splnit úkol, který pro vás na každé zastávce čarodějnice připravily, neváhejte dorazit na „Fajťák“.
Na program Kopretiny se, prosíme, přihlašujte na tel. 777 183 388.
Akademická malířka Zdenka Vorlová – Vlčková se narodila před 150 lety
Zdenka Vorlová-Vlčková se narodila 3. dubna 1872 ve Velkém Meziříčí. Po absolvování umělecko‑průmyslové školy ve Vídni a po studiu na Dámské akademii umění v Mnichově požádala o připuštění ke zkouškám způsobilosti pro vyučování kreslení na středních školách. Dne 4. června 1898 získala diplom profesorky na středních školách pro obory kreslení a rýsování a byla první ženou v celém Rakousko-Uhersku s touto kvalifikací. Pedagogickou činnost začala v roce 1900 v Brně, pro stále nepevné zdraví se však vzdává školské práce v roce 1903 a věnuje se pak výhradně samostatné činnosti umělecké.
Pokračování z min. čísla
Vždyť v oněch dobách se například i pouhé smilstvo trestalo stětím hlavy či utopením, jak dokládá třeba neblahý osud milenců Vašína a Lídy z Pyšela. – A za vyloupení kostela? Tak za tento zločin tehdy jistého Kryštofa Šplýchala (snad tedy Šplíchala) z Náměště nad Oslavou zahrabali v Bíteši zaživa do země a následně jej probili zahroceným kůlem. Páchat podobné skutky bylo v oněch dobách zkrátka velice riskantní.
